Provozní zisk švédského výrobce nákladních automobilů Volvo se ve druhém čtvrtletí meziročně propadl téměř o polovinu a činil 3,8 miliardy švédských korun (10,8 miliardy korun). Výsledky podniku zasáhly náklady na restrukturalizaci, antimonopolní vyšetřování v Evropské unii a rovněž slabší poptávka na americkém kontinentě i na rozvíjejících se trzích.
Provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek se ale mírně zvýšil a dosáhl 6,13 miliardy švédských korun ve srovnání se ziskem 5,98 miliardy před rokem. Překonal tak očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali jeho pokles na 5,64 miliardy švédských korun. Podpořila ho úsporná opatření a růst odbytu v Evropě.
Celkové tržby se snížily o sedm procent téměř na 79 miliard švédských korun. Firma ve druhém čtvrtletí dodala zákazníkům 52 670 aut, což je meziroční pokles o více než pět procent. Na hospodářské výsledky měly negativní dopady i restrukturalizační náklady a tvorba rezerv související s antimonopolním vyšetřováním v EU.
Evropská komise v úterý oznámila, že vyměřila předním evropským výrobcům nákladních automobilů rekordní pokutu 2,9 miliardy eur (78,4 miliardy korun) za kartelové dohody, které se týkaly například cen aut. Na Volvo připadá pokuta ve výši 670 milionů eur.
Volvo je druhým největším výrobcem nákladních automobilů na světě za německým konkurentem Daimler. Divizi osobních aut Volvo Car prodala švédská automobilka v roce 1999 americké společnosti Ford Motor. Ta se v roce 2010 dohodla na jejím prodeji čínské firmě Geely.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
