Přes obavy z dopadů brexitu a nízkou inflaci zachová ECB úrokové sazby beze změn

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání nechala úrokové sazby beze změn. A to i navzdory dlouhodobě nízké inflaci v eurozóně a obavám z možných dopadů takzvaného brexitu na ekonomiku měnového bloku.

Prezident ECB Mario Draghi řekl, že banka je v případě nutnosti připravena ekonomiku eurozóny podpořit. Rada guvernérů však podle něj dospěla k závěru, že zatím nemá dost informací, aby přijala nějaké rozhodnutí. Hodnocení makroekonomické situace se tudíž rozhodla ponechat na dobu, až bude mít k dispozici více dat, včetně nových prognóz ECB. Ty mají být zveřejněny v září.

Draghi také řekl, že finanční trhy v eurozóně ustály zvýšenou nejistotu a kolísavost po britském referendu "s povzbudivou houževností". Výsledek referenda o takzvaném brexitu z 23. června ale patří spolu s dalšími geopolitickými nejistotami k faktorům, které brání zotavení ekonomiky eurozóny.

Draghi rovněž zopakoval, že ECB je v rámci úsilí o dosažení cílů připravena využít všechny nástroje, které má k dispozici. Znovu apeloval i na politiky, aby zvýšili úsilí v provádění strukturálních reforem, které by snížily nezaměstnanost a naopak zvýšily ekonomickou aktivitu.

Euro proti dolaru během Dragiho projevu zamířilo vzhůru a vystoupilo na průběžné denní maximum 1,1060 USD.

Meziroční inflace v eurozóně sice v červnu zrychlila na 0,1 procenta, zůstává ale hluboko pod dlouhodobým cílem ECB, která ji chce vrátit ke dvěma procentům. Růst ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí zrychlil na 0,6 procenta z 0,4 procenta v závěru loňského roku. ECB ale v zápisu z červnového zasedání upozornila, že rozhodnutí Británie vystoupit z EU by vyhlídky hospodářského růstu mohlo ohrozit.

Dalším zdrojem nervozity jsou problémy italských bank, které mají nedostatek kapitálu a vysoký objem nesplácených úvěrů. Italská vláda nyní jedná s EU o svolení ke státní pomoci bankovnímu sektoru. Draghi ve čtvrtek zopakoval, že je zapotřebí učinit kroky k řešení problémů se špatnými úvěry. "Čím déle budou ty potíže trvat, tím méně funkční bude bankovní systém," uvedl Draghi.

ECB se nyní potýká i s nedostatkem vhodných dluhopisů, které může nakupovat v rámci svého programu nákupu cenných papírů. Výnosy u řady dluhopisů totiž klesly pod úroveň, kterou si banka v programu stanovila jako limit. Draghi nicméně uvedl, že představitelé ECB zatím nediskutovali o změně pravidel.

ECB program nákupů cenných papírů v březnu zvýšila na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně z 60 miliard eur předtím a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů i dluhopisy firemní. Banka tehdy zároveň snížila svou základní úrokovou sazbu na nulu z předchozích 0,05 procenta a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma, respektive na minus 0,4 procenta.

Parametry programu nákupu cenných papírů jsou nastaveny tak, že než program příští rok v březnu skončí, ECB zřejmě nebude mít k dispozici dostatek dluhopisů, které by podmínky pro nákup splňovaly, poznamenal ekonomický list The Wall Street Journal. Analytici nevylučovali, že Draghi by dnes mohl oznámit drobné úpravy.