Za osm let vzrostly v Evropě mzdy nejvíce Polákům, téměř o čtvrtinu. Češi si polepšili jen o procento

Zatímco Poláci si v průměru vydělají o téměř čtvrtinu více než před osmi lety, v Česku je to jen o procento. Ukazuje to žebříček, který sestavila britská odborová centrála Trades Union Congress (TUC) na základě údajů z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Studie se zaměřila na růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Jednoznačně nejvíce z 29 porovnávaných zemí si polepšilo Polsko – o 23 procent. S odstupem následují Německo, Estonsko a Slovensko.
Česko naopak skončilo páté od konce s růstem jen o 1,1 procenta. Méně rostly mzdy už jen v Itálii (o 0,9 procenta), v dalších třech zemích pak reálné výdělky dokonce klesly – v Portugalsku (o 3,7 procenta), Velké Británii a Řecku (shodně o 10,4 procenta).

Polský hrubý domácí produkt rostl v uplynulých letech zhruba dvojnásobným tempem oproti české ekonomice, což mu umožňuje, aby spotřeba obyvatelstva, a tedy i reálné mzdy, rostly daleko rychleji," vysvětluje Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.

Českou ekonomiku výrazněji zasáhly ekonomické recese. "Podnikatelé museli reagovat, třeba i poklesem mezd," připomíná ekonom Komerční banky David Kocourek.

Polský růst reálné mzdy je podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské podložen zvyšováním produktivity práce. "Mzdy, které byly v roce 2007 druhé nejnižší ze zemí visegrádské čtyřky hned po Slovensku, se vyšplhaly na druhou nejvyšší příčku," říká.

Horská ale připomíná, že navzdory výraznému růstu polských mezd stále zůstávají v regionu nejvyšší právě české výdělky – pokud počítáme jejich absolutní hodnotu v eurech. "A přestože se reálné mzdy v Polsku zvýšily téměř o čtvrtinu, jejich celkové mzdové náklady jsou pořád pod úrovní českých. Je to dáno i rozdílným zdaněním práce. Práce v Česku je nadměrně zatížena povinnými odvody na pojištění," dodává ekonomka.

V Polsku se podle Horské daří především malým a středním podnikům, které jsou motorem růstu, změn a inovací. Učí se vyvážet i služby a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Navíc v Polsku už dva roky ceny mírně klesají, což zvyšuje kupní sílu tamějších zaměstnanců.

"Česká ekonomika do roku 2011 čelila posilující koruně. Aby naše výrobky obstály v konkurenci na zahraničních trzích, musely domácí firmy držet výrobní náklady včetně mezd na uzdě," připomíná Horská.

A díky čemu se na třetí místo dostalo Estonsko? "Tamní trh se vyznačuje mzdovou flexibilitou a nižší inflací. Tato země je specifická i tím, že zde relativně menší nominální růst není ukrajován vysokou inflací," říká Kocourek.
Naopak nejvyšší propad zažilo krizí postižené Řecko. "Řada podniků byla donucena snížit přemrštěné mzdové náklady, které neodpovídaly jejich produktivitě," uvádí Kocourek. Stejný pokles zaznamenala i Velká Británie, kde roli sehrála relativně vysoká inflace. Navíc zde mzdy snižoval i příliv kvalifikované pracovní síly. "Často právě poklesu mzdové úrovně se přičítá značná vina na rozhodnutí o brexitu," připomíná Horská.

Češi mají jedny z nejvyšších mezd v regionu. Levné ceny surovin a prosperita ekonomiky značí, že mzdy budou růst. pic.twitter.com/3RkHpgT63V

— Raiffeisenbank ČR (@RaiffeisenCZ) August 8, 2016

Středula upozorňuje, že nebýt posledních dvou let, kdy se reálné mzdy zvyšovaly o 2,4 procenta, byl by jejich růst dokonce ještě pomalejší. "Kdybychom počítali průměrný růst jen za roky 2007 až 2013, pak by dosažené roční tempo bylo 0,5 procenta, tedy pohybovalo by se v hodnotách téměř nepozorovatelných z pohledu příjemce mzdy," říká šéf tuzemské odborové centrály.

Současný příznivý vývoj ekonomiky a nízká nabídka kvalifikovaných pracovníků nicméně vedou tuzemské firmy k tomu, aby mzdy zvyšovaly. Podle výzkumu HR Monitor společnosti Trexima to letos plánovalo až 69 procent firem, z toho 66 procent v rozsahu jedno až čtyři procenta.

"Díky stále nízké inflaci čekáme růst českých reálných mezd 3,5 procenta v roce 2017 a mezi dvěma až 2,5 procenta v dalších letech," upřesňuje Horská. Dodává ale, že bude záležet na schopnosti české ekonomiky udržet si růst i za méně příznivého vývoje v Evropě a v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU.