Za osm měsíců letošního roku stát vybral na dani z přidané hodnoty o necelá tři procenta více než loni. Ve stejné době však maloobchodní obrat rostl podstatně rychleji. Statistický úřad za první pololetí vykazuje růst ve stálých cenách téměř sedm procent.Z toho plyne, že ze sumy, o kterou DPH lidem zvyšuje cenu zboží, stát vidí jen část.
Ministerstvo financí přitom uvádí, že jeho analýza meziročního růstu inkasa DPH ukazuje na výraznější pokles vyplácených nadměrných odpočtů, což prý táhne nahoru celkový růst inkasa daně z přidané hodnoty. Potom by měl být růst vybrané DPH dokonce ještě vyšší, než růst prodejů, což se neděje.
Navzdory tomu se ministr financí Andrej Babiš výběrem daní, z nichž je DPH tradičně nejdůležitější, chlubí: "Na historických rekordech je inkaso DPH, daň z příjmu i spotřební daně," říká Babiš, přičemž nesoulad tempa růstu ekonomického růstu, maloobchodních útrat a výběru DPH nezmiňuje. Místo toho tvrdí, že "vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa."
Pro kondici rozpočtu je také podstatné, že po přerozdělení DPH ve prospěch obcí, k němuž přistoupila současná vládní koalice, do státní kasy doteče méně. Za letošek stát z DPH dostane 153,5 miliardy korun a ministerstvo financí tak může vykázat růst inkasa DPH o pouhých o 1,3 procenta. Na DPH tak stát přes důraz, jaký Babiš klade na potírání karuselových podvodů, vybral jen o dvě miliardy více, než loni.
Přebytek je 81 miliard. Do konce roku z něj má být hluboký deficit
Rozpočet tak zachraňují další daně a růst sociálního pojištění. To roste díky vyšší zaměstnanosti a výraznému růstu platů. V součtu s tím, že stát dosud čerpá měně peněz na investiční výdaje a do srpna tak utratil dokonce méně, než loni, to vede k rekordnímu rozpočtovému přebytku, jaký kdy v této fázi roku Česko mělo. Stát vybral o 81,2 miliardy korun více, než kolik letos utratil, přičemž v červnu tento rozdíl činil "jen" 75,6 miliardy Kč. Loni v srpnu byl přebytek 19 miliard korun.
Na celý rok je však plánovaný schodek rozpočtu 70 miliard korun. Státní organizace totiž utrácejí především ke konci roku. Současný solidní ekonomický růst však dává předpoklady k tomu, aby byl výsledek nakonec lepší, než rozpočet předpokládá.
"Ve světle dnešních čísel vidíme slušnou šanci na to, že schodek bude nakonec ještě nižší než námi předpokládaných 35 miliard Kč a může se přiblížit i vyrovnanému rozpočtovému hospodaření. Šance, že letošní rozpočet bude vyrovnaný či dokonce přebytkový, rozhodně není malá," myslí si hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Miliarda k miliardě. Téměř vše roste více, než inkaso DPH
Celkové daňové příjmy rozpočtu bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,1 miliardy na 403,5 miliardy korun.
Solidně, zhruba o sedm procent, rostl výběr spotřebních daní, do nichž spadají i energetické daně a "solární taxa". Stát z nich dostal 98,1 miliardy.
Rozpočtu citelně pomáhají kuřáci. Stát totiž inkasoval 36 miliard ze spotřební daně z tabákových výrobků. Je to o desetinu více, než loni. Motoristé státu skrze nákup daní zatížených pohonných hmot poslali 50,6 miliardy, meziročně o 2,6 miliardy více. Zhruba pětiprocentní nárůst není v době, kdy jsou pohonné hmoty díky poklesu cen ropy poměrně levné a sazba spotřební daně se nemění, překvapivý.
Téměř pět miliard navíc oproti minulému srpnu zaplatili lidé na dani z příjmu. Růst o osm procent vedl k celkovému inkasu 62,7 miliardy. Ještě rychleji rostou daně placené firmami. Skok o 11 procent znamená, že státní kasu "zaplavilo" 66 miliard ze zdaněných zisků.
Dominantní roli v rozpočtu hraje příjem, který navzdory svému charakteru nenese označení daň, ale sociální pojištění. Na to lidé letos poslali již 282 miliard, o 5,7 procenta více než loni. To je citelně víc, než s čím zákon o rozpočtu počítá i poté, co se zohlední navyšování platů státních zaměstnanců (kterých navíc přibylo). Lidé si totiž dokáží vyjednat vyšší platy a z části nezaměstnaných se stali zaměstnaní, kteří též odvádějí pojištění.
Zbytek z podstatných příjmů má "na svědomí" EU. Z ní přišlo 141,5 miliardy, o 3,1 miliardy více než loni. Rozpočtu pomohla ještě jedna mimořádná položka - příjmy ČTÚ z výnosu aukce za neprodané kmitočty z roku 2013. Za ně stát dostal 2,6 miliardy.
