Geneticky modifikovaná kukuřice mizí z českých polí. Letos ji zasel jediný zemědělec

Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí letos v Česku meziročně klesly o 92 procent, zasel ji jediný pěstitel na Pardubicku. Ještě loni jich bylo jedenáct. Pěstuje se tak pouze na 75 hektarech, informovalo v pátek ministerstvo zemědělství. Ještě loni byla skoro na tisícovce hektarů.

"Zájem o pěstování geneticky modifikovaných plodin u nás klesá už několik let, důvodem je například problematický odbyt GM kukuřice a letos se k tomu přidaly problémy s odbytem mléka, pokud jsou dojnice krmeny GM kukuřicí," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mnoho mlékáren podle něj odmítá takové mléko odebírat. Dalšími z důvodů poklesu jsou podle ministerstva vysoká administrativní zátěž, pěstitelé také musí dodržovat určitou vzdálenost oproti plochám s konvenčními plodinami.

V roce 2008, kdy byla v ČR GM kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Z celkové výměry kukuřice se nyní její varianta s vloženým genem z půdní bakterie pěstuje na 0,23 procenta plochy kukuřice. Letos tak zmizela například ze Středočeského kraje. Loni přestala být pěstována na Vysočině či v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR může pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti na škůdce zavíječe kukuřičného, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.

Unijní pravidla umožňují členským státům přijímat opatření, která omezují nebo zakazují používání povolených geneticky modifikovaných organismů pouze tehdy, pokud jsou schopny prokázat, že daný produkt může představovat riziko pro zdraví a životní prostředí. Za 12 let ale ještě nebylo mezi členskými státy dosaženo kvalifikované většiny k přijetí či odmítnutí návrhu komise o povolení geneticky modifikovaných organismů.