Problém kombinace léků a jejich nežádoucích účinků vedl společnost Delta Medical Holding k vyvinutí softwaru, který by lékařům usnadnil nasazování léků pacientům. Na softwaru, jehož zkušební verze by mohla vzniknout na konci příštího roku, se podílí kromě programátorů také genetická laboratoř Genlabs. Ta bude, spolu s lékaři, sbírat data pacientů a zjišťovat, jak rychle jejich tělo dokáže léky zpracovat. Na základě toho bude možné doporučit jejich dávkování.

"Lékař pacientovi předepíše třeba pět až šest léků, z nichž každý má nějaké nežádoucí účinky. A když pacient trpí nežádoucími účinky, lékař mu předepíše další lék, který je snižuje. To je nebezpečné," říká bioložka Dagmar Bystřická, která Genlabs vede.

Laboratoř patří firmě Delta Medical Holding, která spadá do skupiny Delta Capital podnikatele Michaela Brody. Ten vlastní třeba i čínskou kliniku, kterou pro něj do Prahy získal Petr Nečas, nebo papírnu Security Paper Mill, která se původně jmenovala Neograph a je známá z jízdenkové kauzy pražského dopravního podniku.

Pro skupinu je to investice v řádu několika milionů korun. Holding v podstatě vyvine program, který spočítá, jaké riziko při kombinaci léků, jejich nežádoucích účinků a možných genetických dispozic daného klienta hrozí. "Lékař vyplní, jaké člověk bere léky, zadá do systému výsledky vyšetření, a pokud by mu chtěl předepsat nějaký další lék, z programu mu vypadne, jestli to pacienta ohrožuje, nebo ne," dodává Bystřická.

Výzkum a byznys se spojují i u jiných soukromých genetických laboratoří v Česku. Například společnost Genomac se specializuje na zkoumání rakoviny. "V současné době jsme zatím jediní v Česku, kteří umí nalézt nádorovou DNA v krvi pacientů u rakoviny střeva, plic, slinivky nebo žaludku," říká majitelka Genomaku Lucie Benešová. Toto vyšetření, které se nazývá "tekutá biopsie", pomáhá včas zachytit případný návrat rakoviny u léčených či vyléčených pacientů.

Výzkum je ale pro tyto laboratoře omezený, většina se odehrává na specializovaných pracovištích a v nemocnicích. "Soukromé společnosti si mohou do určité míry spektrum nabízených služeb vybírat nebo upravovat," vysvětluje místopředseda Společnosti pro lékařskou genetiku a genomiku Ivan Šubrt s tím, že se tak mohou zaměřit na byznysově výhodnější "případy". Společnost sdružuje lékaře i nelékařské pracovníky v genetice.

Soukromé laboratoře trží miliony na testech pro zjištění onemocnění, jako je trombóza, či poruch reprodukce, které tvoří hlavní část jejich nabídky. Testovat svou genetickou výbavu k nim ročně chodí tisíce pacientů, kteří za vyšetření stěrů či krve dají i desetitisíce korun. Některé společnosti mají své služby hrazené zdravotními pojišťovnami, jiné se zaměřují na samoplátce. Obraty těchto laboratoří se tak mohou pohybovat i kolem desítek milionů korun. V Česku je podle Šubrta asi 100 takových zařízení. Patří tam i centra asistované reprodukce.

Dožít se 120 let

Běžně se v laboratořích zkoumá to, zda u klienta hrozí propuknutí nemoci. Trendem je také komplexní genetické vyšetření, kdy laboratoř DNA klienta prověří na různé nemoci, od kardiovaskulárních přes imunitu až po nádorová onemocnění. Například ve firmě GHC Genetics je to nejžádanější test, stojí přes 17 tisíc korun. Ročně klinika přijme ke konzultaci všech vyšetření až 3300 klientů.

Zjišťování predispozice ke genetickému onemocnění má přitom nejistý výsledek. I když se v DNA pacienta najde, není jisté, že u něj onemocnění propukne. "Když v genech najdeme mutaci pro rakovinu kůže, je třeba několikanásobně zvýšené riziko, že klient melanom dostane. Ale je možnost, že ten melanom nikdy mít nebude. Samozřejmě do toho vstupují další faktory, jak se vystavujete UV záření, jakou má imunitu atd.," popisuje Bystřická z Genlabs a dodává, že důležitá je interpretace výsledku zjištění, kterou by měl poskytnout lékař. "I když většinou přicházejí klienti, kteří už nějaký problém mají. Pokud predispozici vyloučíme, můžeme se zaměřit na hledání řešení jinde," říká bioložka Bystřická.

Genomac zaznamenává největší zájem o testy otcovství a zjišťování genetického původu. K tomu zřídil i Českou národní genografickou databázi, kam mohou výsledky testů zasílat i jiné laboratoře. V rámci toho spolupracuje i se zahraničními databázemi. "Výsledkem je lokalizace genetických bratranců a rekonstrukce pravděpodobné trasy předků testované linie," říká majitelka Genomaku Benešová. Tyto testy stojí od tří do pěti tisíc korun.

Kromě běžných genetických vyšetření laboratoře lákají klienty i na ojedinělé testy či výrobky spojené s geny. Benešová z Genomaku zrealizovala svůj nápad přenosu DNA do šperku. "Vždy jsem uvažovala o spojení jedinečnosti DNA se šperkem, který považuji za velice osobní předmět. Chtěla jsem tím ukázat, že naše různorodost, zakódovaná v DNA, je sama o sobě uměleckým objektem. Nějakou dobu ale trvalo, než se mi za pomoci šperkařů a zlatníků podařilo dostat otisk genetického kódu do konečné podoby," vypráví Benešová.

Vedoucí lékař kliniky GHC Lubomír Novák vidí budoucnost ve spojení komplexního vyšetření člověka, včetně genetických testů. GHC tak nabízí celkové vyšetření, které zahrnuje kromě genetiky také vyšetření očí nebo kůže či nervů. "Je prokázáno, že při způsobu života, který bude respektovat genetické dispozice a závěry komplexního screeningu, lze prodloužit dobu dožití na 120 let," říká Novák.

Společnost lékařské genetiky a genomiky je ale k takovýmto vyšetřením skeptická a závěry testování doporučuje brát s rezervou. "V naprosté většině jsou vyšetřovány "genetické faktory mírného rizika", kde se dá velice těžko předpovědět, do jaké míry u daného člověka skutečně ovlivní jeho sklon k určitému znaku nebo onemocnění," uvádí na svém webu.