Konec intervencí podle Rusnoka: Nejdříve v září 2017. "O prázdninách bychom takové akce dělat nechtěli," říká

Tlak na posílení koruny v posledních dnech výrazně zesílil. ČNB musí nakupovat víc a víc eur, aby ubránila hranici 27 Kč za euro. Podle zpráv trhu se situace vyhrotila natolik, že dealeři pověření ČNB museli během dvou dnů stáhnout z trhu tolik eur jako za celý srpen. A to přitom intervence výrazně narostly už na konci prázdnin.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok se proto v úterý pokusil krátkodobé spekulanty zchladit výhledem na delší trvání intervencí, než k jakému se centrální banka napevno zavázala.

"Vždy se rozhodujeme na základě aktuálních prognóz a to platí i nadále. Nyní naše předpovědi ukazují, že čas (ukončení intervencí) může přijít někdy v druhé polovině příštího roku," řekl Rusnok v Ostravě během rozhovoru pro Českou televizi před začátkem kulatého stolu na téma měnová politika.

Při pozdější debatě s novináři Rusnok po jasných ekonomických argumentech nesáhl: "Je to otázka druhé poloviny roku, spíše po prázdninách. Na červen to rozhodně nevypadá a o prázdninách se mi nezdá, že bychom chtěli dělat takové akce. Ale nevím, co se všechno ještě semele. Pravděpodobnost nejvyšší je asi někde po těch prázdninách," řekl doslova Rusnok o konci intervencí. 

Dosud přitom bankovní rada vytrvale opakovala, že současnou extrémně uvolněnou měnovou politiku pravděpodobně ukončí v první polovině roku 2017 či k polovině roku.

Jak se pojistit proti posílení koruny? Draze

Důvodem pro akcentování možnosti prodloužení závazku je dění na měnovém trhu. Analytici upozorňují, že nyní je možné nakoupit korunu, kterou protistrana splatí např. za rok (tzv. forwardový kurz) jen výrazně dráž než za kurz odpovídající 27 Kč za euro. To je nepříjemnou komplikací pro všechny podniky, které by se již nyní chtěly zajistit proti posílení koruny. Tuto otázku exportéři dlouho neřešili, protože jejich "pojišťovnou" byla sama centrální banka. 

"Příliv spekulativního kapitálu způsobil, že koruna proti euru posílila na forwardovém trhu," upozorňuje Marek Dřímal z Komerční banky. "Důvodem je, že investoři začali sázet právě na ukončení závazku v polovině příštího roku. Česká národní banka zároveň musela podle našich odhadů výrazně zvýšit svou intervenční aktivitu, aby korunu nad hladinou 27 CZK/EUR udržela," dodává Dřímal. 

Skryté drama na měnovém trhu

Že je nyní ČNB pod výrazným tlakem, potvrzují jak zprávy z trhu, tak analytici sledující ekonomické parametry i čísla vykazovaná centrální bankou. "Spekulativní tlak na ČNB minulý týden výrazně zesílil a ČNB během několika dní pravděpodobně intervenovala v řádech desítek miliard korun," říká Jakub Seidler, hlavní analytik ING Bank, a připomíná situaci ze září minulého roku, kdy ČNB musela během několika dní intervenovat v objemu 60 miliard korun. "Je tak pochopitelné, že se Jiří Rusnok snaží svým vyjádřením trh přesvědčit o pozdějším exitu, aby se příliv kapitálu zmírnil.

Při samotném kulatém stole Rusnok své varování spekulantům v podstatě zopakoval. "Pokud dojde k dosažení inflačního cíle někdy v polovině roku, a pokud bude inflace klidně i nad naším cílem, tak potom nastane situace, kdy budeme silně zvažovat opuštění závazku," řekl Rusnok. 

Sám guvernér přitom během kulatého stolu konstatoval, že ekonomika se vyvíjí v souladu s prognózami. A ČNB už dlouhé měsíce tvrdí, že v takovém případě by k ukončení intervencí mělo dojít v prvním pololetí 2017.

"Inflace za červenec i srpen je meziročně 0,5 procenta, resp 0,6 procenta, což je v souladu s prognózou. Očekáváme růst k úrovni jednoho procenta v horizontu konce tohoto roku. V roce 2017 směřujeme k cílovému stavu, to jest dvouprocentnímu ročnímu růstu spotřebitelských cen, čehož by mělo být dosaženo okolo poloviny roku 2017, řekl Rusnok a dodal, že cíl je flexibilní. "Toleranční pásmo je jedno až tři procenta. Takže cíl není rigidní, jak bývá prezentováno," vyslechli si účastníci akce Měnová politika v letech 2017–2018: exit a vývoj po něm zopakování cíle ČNB.

Komunikujeme, šok tedy nepřijde

Rusnok na akci čelil otázkám, jak bude ukončení intervencí probíhat. Podle něj je těžké nyní mluvit o konkrétních scénářích. Dává přitom najevo, že otázka způsobu ukončení je nedůležitá, protože jím vedená centrální banka se na měnový trh vrátí, pokud to bude potřeba. ČNB již od Singerových dob deklaruje, že intervence skončí až tehdy, kdy bude jisté, že se k nim nebude muset vracet. 

"Situace s opuštěním kurzového závazku nemá analogie z historie," nechal se slyšet Tomáš Holub, který šéfuje měnové sekci ČNB. "Opuštění fixních režimů bylo obvykle pod tlakem, výjimkou je švýcarská zkušenost. Tam byl exit naprosto neočekávaný. Zaskočil mnoho investorů s krátkými pozicemi na švýcarském franku. V našem případě to nebude pro trh šok, komunikujeme totiž s trhem," ujišťuje jedna z klíčových postav ČNB.

"Chceme zůstat předvídatelní v rámci možností," uzavřel téma Rusnok.

Záporné úroky: v nouzi ano

Že guvernér ČNB navzdory vágním odpovědím varianty exitu promýšlí, je zřejmé i z jeho vnímání záporných sazeb. "V jistých situacích se mohou hodit, například při obraně kurzového závazku," říká Rusnok a vzápětí dodává, že "pro nás to jinak není vhodné, protože máme vyšší podíl hotovosti než jiné země, třeba Skandinávie a Švýcarsko."

Rusnok upozorňuje, že dopady negativních úroků na finanční stabilitu sektoru bankovnictví, pojišťovnictví a penzijních fondů by mohly být problém. "Tyto firmy pak těžko generují výsledky pro sebe i pro klienty. S tím už se země, kde záporné sazby platí, setkaly," říká Rusnok, který část kariéry pro tento sektor pracoval. Vzhledem k tomu, že do bankovní rady prezident najmenoval další dva členy sdílející Rusnokovu profesionální zkušenost, lze čekat, že záporné sazby se omezí jen na dobu před koncem intervencí.