Dvě z pěti českých firem vůbec nechválí zaměstnance. Zbytečně ztrácí na výkonnosti, ukázal průzkum

Jednorázová finanční odměna nebo vyhlášení zaměstnance roku jsou nejčastěji využívané oceňovací nástroje zaměstnanců. Systematicky však české firmy své lidi chválit za dobrou práci neumějí. A téměř 40 procent společností zaměstnance nechválí vůbec.

Vyplývá to z průzkumu mezi více než stovkou topmanažerů českých firem z různých oborů, který provedla společnost Edenred, s jejíž HR ředitelkou Petrou Hubálkovou přinesou rozhovor pondělní HN.

Podle personalistů nepatří mezi typické české vlastnosti a schopnosti nejen pochválit ostatní, ale také případně sám sebe. "Domnívám se, že systém vzdělávání nás k tomu v minulosti systematicky nevedl, a obávám se, že k výrazným změnám v tomto směru zatím nedošlo. Častokrát se střetáváme s názorem, že kvalitně odvedená práce je přece samozřejmostí a není třeba tím pádem poskytovat jakoukoliv zpětnou vazbu, která by jen potvrzovala, co je jasné a zřejmé," myslí si Olga Lamačková, personální ředitelka EY.

Pochvala je přitom podle odbornice na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrey Linhartové Palánové jeden z velmi účinných prvků motivace a zpravidla ani nic nestojí. "Situace se ale podle mého názoru zlepšuje s tím, jak do českého podnikatelského prostředí pronikají firemní kultury z vyspělejších ekonomik," dodává.

Menší firma, více chvály

Nadřízení chválí více své zaměstnance a manažery ve firmách, jejichž obrat roste o více než 10 procent, a dále v podnicích do 200 zaměstnanců a ve společnostech podnikajících ve službách. 

"Firma do 200 zaměstnanců je dostatečně 'malá', aby vám umožnila mít přehled o všech zaměstnancích. Komornější prostředí je automaticky osobnější a méně anonymní, což je určitě v tomto směru pozitivní. Firmy s obratem nad 10 procent potřebují mít propracovanou náborovou a následně retenční politiku, takže jsou v tomto směru aktivnější a důkladnější. Chápou, že rychlý růst bude možný jen díky udržení si kvalitních lidí, a proto věnují poskytování zpětné vazby velký prostor," říká Lamačková z EY. 

Podle Linhartové se však lze i na tento výsledek podívat také obráceně: kde je pozitivní firemní kultura a chválí se, tam rostou o více než 10 procent. "Firmy podnikající ve službách jsou více zvyklé jednat s lidmi a své poznatky, jak s nimi jednat, aplikují i na zaměstnance," doplňuje.

Pomáhá veřejné ocenění

Z průzkumu rovněž vyplývá, že 61 procent manažerů nedostalo za poslední měsíc žádnou pochvalu nebo ocenění za odvedenou práci, o kterých by se dozvěděli kolegové či další zaměstnanci.

Otázkou je, zda je lepší veřejná pochvala, nebo pochvala osobní. "Myslím si, že je přínosné, aby se o ocenění či poděkování dozvěděla celá firma, protože to pomáhá budovat pozitivní atmosféru v celé společnosti. Ukážete tím všem, co dobrého se ve firmě povedlo oproti věcnému řešení toho, co nefunguje. Samozřejmě je ale dobré ke každému zaměstnanci přistupovat individuálně," míní Petra Hubálková, HR ředitelka ve společnosti Edenred.

Podle jejího kolegy, ředitele pro marketing a produkty v Edenred Pavla Kusého v současnosti klesají na důležitosti základní potřeby přežití a o to více roste "smysl" práce. "Dnešní doba je hodně o tom, jak se ti lidé v práci cítí. Potřebují cítit sounáležitost s firmou a někam patřit. Díky veřejnému poděkování vše dostává větší rozměr a propojují se tak všichni lidé ve firmě," míní Kusý.

Veřejně ocenit své zaměstnance může zaměstnavatel například prostřednictvím interních sociálních sítí, kde uplatníte tzv. social recognition. Tento pojem představuje příležitost pro zaměstnance být veřejně oceněn, vyzvednut, ohodnocen před ostatními členy týmu, celé společnosti, nebo naopak příležitost pro zaměstnance udělit veřejné ocenění jinému kolegovi a toto také veřejně sdílet.

"V České republice jde v tomto komplexním rozsahu o novinku. Některé společnosti již využívají rozličných odměňovacích modulů nebo nástrojů například pro mimořádné události, narození dítěte, svátky, narozeniny nebo výročí v práci. Většinou se však jedná o jednostranný úkon ze strany zaměstnavatele, který nemusí mít prvky interaktivity či sdílení s ostatními, jako to umožňují moderní sociální sítě," vysvětluje Kusý z Edenred, kde nyní testují v rámci social recognition celosvětový systém Kudos.