Evropská komise ve středu varovala šest zemí eurozóny včetně Itálie a Belgie, že by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla týkající se hlavně nadměrného deficitu. Komise tak učinila poté, co přibližně měsíc zkoumala předložené rozpočtové plány zemí platících eurem na příští rok. Obecně se ale situace eurozóny zlepšuje a komise trend doporučuje podpořit pozitivní fiskální politikou, která by doplnila kroky Evropské centrální banky (ECB).

Vyplývá to z roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování, které ve středu komise představila. Materiály souvisejí s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v reakci na finanční krizi v roce 2010. Členským zemím umožňují získat představu, kam by měly v příštím roce orientovat svou hospodářskou politiku. Poukazují také na státy, kterým by mohly hrozit potíže.

"Komise doporučuje pozitivní fiskální politiku na podporu růstu a měnové politiky Evropské centrální banky, která nemůže nést břemeno sama. Každý členský stát by měl hrát svou roli: ty, které si to mohou dovolit, by měly více investovat, a ty, které mají menší fiskální prostor, musí pokračovat v reformách a prorůstové fiskální konsolidaci," uvedl dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Pro eurozónu jako celek proto komise v příštím roce doporučuje fiskální expanzi ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přispět by to mělo k podpoře reforem i hospodářského růstu.

Evropa podle názoru unijní exekutivy zažívá křehký, ale relativně odolný návrat k růstu, její HDP je vyšší než před krizí, snižuje se nezaměstnanost a naopak se zvyšují investice. Stále však přetrvává "dědictví krize", především v sociální oblasti, ale například i ve vysoké míře veřejného i soukromého zadlužení. Dnes předložená zpráva o mechanismu varování upozorňuje na možnou hospodářskou nerovnováhu u 13 zemí Evropské unie, včetně například Německa. Česká republika mezi nimi zmíněna není.

Členské státy by podle názoru komise měly zdvojnásobit úsilí v podpoře investic, pokračování strukturálních reforem a udržení odpovědné fiskální politiky. Soustředit by se ale měly také na sociální spravedlnost a "inkluzivní" růst, ze kterého by měly prospěch co nejširší vrstvy obyvatel. Unijní exekutiva připomněla v této souvislosti svůj pracovní program na příští rok, v němž je například posílena role jejího investičního plánu.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

"Pakt stability a růstu dál platí a budeme ho uplatňovat," prohlásil eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis. Situace v evropských zemích se podle něj zlepšuje také právě kvůli tomu, že komise tlačí na to, aby státy dodržovaly pravidla. Kromě Itálie a Belgie dnes komise varovala před rizikem nadměrného deficitu rovněž Litvu, Kypr, Slovinsko a Finsko. Komise už také do hloubky zkoumá situaci ve Francii, ve Španělsku a v Portugalsku.

Italský premiér Matteo Renzi už dal ale najevo, že jeho země rozpočtové plány měnit nehodlá. Řím, který na příští rok počítá s rozpočtovým schodkem 2,3 procenta HDP, žádá o "větší flexibilitu" v pravidlech a poukazuje například na břímě, které země nese v souvislosti s migrační krizí.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru