Zpracovatelskému průmyslu se daří nejlépe za poslední rok. Pomáhají nové zakázky, zaměstnanost i růst výroby

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v lednu zlepšily na nejvyšší hodnotu za posledních 12 měsíců. Index PMI stoupl z prosincových 53,8 bodu na 55,7 bodu v lednu. Ve středu to uvedla společnost IHS Markit.

Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. K růstu indexu v lednu přispěly čtyři z pěti ukazatelů, výjimkou byly termíny dodávek.

"První vydání dat za rok 2017 ukázalo na silný výkon českých výrobců. Index PMI vykázal maximum za 12 měsíců díky rychlejšímu růstu výroby, nových zakázek a zaměstnanosti. Data z výroby přicházejí po nečekaně dobrých údajích o listopadových maloobchodních tržbách," uvedl vedoucí ekonom u společnosti IHS Markit Trevor Balchin.

Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká upozornila, že index v lednu předčil očekávání trhu nejen v ČR, ale také v Maďarsku a Polsku. "Lednová hodnota indexu značí pro český průmysl velmi úspěšný start do nového roku. Podle našich odhadů by průmyslová výroba měla letos vzrůst o 3,5 procenta meziročně a v příštím roce si udržet obdobné tempo," uvedla.

Eurozóna je na nejlepších číslech za 6 let

Aktivita zpracovatelského sektoru eurozóny v lednu rostla nejrychlejším tempem téměř za šest let. Optimismus ohledně dalšího vývoje v odvětví se navíc dostal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky. Vyplývá to podle agentury Reuters z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery.

Index aktivity zpracovatelského sektoru v lednu stoupl na 55,2 bodu z prosincových 54,9 bodu, index výrobních vyhlídek se vyšplhal na 66,9 bodu, tedy na nejvyšší úroveň od července 2012, kdy začala IHS tato data shromažďovat.

"Zpracovatelský sektor eurozóny má silný vstup do nového roku," uvedl ekonom IHS Chris Williamson. "Optimismus ohledně vývoje v nadcházejícím roce se vyšplhal nejvýše od dluhové krize. To naznačuje, že firmy zůstávají v dobré náladě navzdory politické nejistotě vyvolané brexitem a blížícími se parlamentními volbami v Nizozemsku, ve Francii a v Německu," dodal.

Williamson rovněž poukázal na růst inflačních tlaků, za kterým podle něj do značné míry stojí slabší kurz eura a stoupající ceny komodit na světových trzích.

Statistický úřad Eurostat v úterý odhadl, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň téměř za čtyři roky.

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by však mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně.