Státní podnik Diamo nekoupí OKD, zamítla to vláda. Zvýšila se hrozba neřízeného vývoje, tvrdí Mládek

Několik měsíců trvající boj o to, jestli stát podá nabídku na černouhelnou společnost OKD končí. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek narazil ve vládě s plánem, aby se státní podnik Diamo přihlásil do soutěže o doly. Kabinet již dříve rozhodnutí několikrát odložil.

"Hlasy ministrů za ČSSD nestačily. Hrozba neřízeného vývoje se zvýšila," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na svém twitteru.

Diamo se stará o útlum uranových, rudných a části uhelných dolů. Firmu má pod kontrolou Mládkovo ministerstvo. Loni v prosinci podalo Diamo nezávaznou nabídku na koupi černouhelných dolů. Mládek chtěl, aby státní firma vstoupila do boje o OKD podáním nabídky v hodnotě jedné koruny.

Podle Mládka může stát v případě, že bude doly vlastnit nést lepší zodpovědnost za technický útlum dolů a sociální programy. MPO odhaduje celkové náklady na rekultivace a sociální výdaje spojené s vyplácením odchodného horníkům odhaduje na šest miliard korun.

MPO chtělo, aby nabídka obsahovala takzvanou rozvazovací podmínku - nabídka Diama by tak pozbyla účinnosti, pokud vláda nejpozději do 31. března transakci odmítne.

Spor rozhodli lidovci

Zatímco Mládka podporovali odboráři, proti nabídce se jednoznačně postavil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj se mají o OKD ucházet pouze soukromí investoři a vstup státu by je poškodil.

"Trvám na tom, že role státu přichází až v okamžik, kdy nebude předložena řádná nabídka soukromého investora," napsal Babiš dříve hornickým odborům.

O sporu mezi sociální demokracií a ANO nakonec rozhodli na vládě lidovci. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Mládkův návrh nepodpořili, protože neměli podrobné informace o finanční situaci dolů i jejich strategii do budoucna. "Ministerstvo mělo ten návrh zpracovat kvalitněji, já prostě nemůžu dát takový bianco šek," řekl.

Společnost OKD na sebe podala návrh na konkurz loni v květnu. Uváděla, že nedokáže splácet závazky za 17 miliard korun. Její ztráta v roce 2015 byla šest miliard. Jedním z důvodů byly kromě zadlužení i tehdy celosvětově nízké ceny černého uhlí.

Věřitelé loni v srpnu povolili firmě reorganizaci. Její úspěch závisí na tom, zda se podaří najít strategického partnera. Insolvenční správce OKD Lee Louda loni v prosinci uvedl, že zájem projevilo okolo deseti potenciálních investorů. Nabídky se musí podat do dubna.

Spor o 700 milionů pro OKD

Podobný střet Mládka s Babišem, se stejným výsledkem, proběhl již loni také v případě pomoci, kterou společnost OKD žádala, aby mohla udržet těžbu a platit zaměstnance. Provozní úvěr 700 milionů korun nakonec poskytl v srpnu 2016 stát přes firmu Prisko, kterou kontroluje ministerstvo financí.

Babiš na konci ledna uvedl, že předloží vládě návrh jak spravovat OKD v případě, že se investor neobjeví do konce února. Mládek tvrdí, že Babiš chce svěřit OKD státnímu podniku Prisko. Podle ministra průmyslu má ale tato státní společnost zkušenosti pouze s finančními operacemi, zatímco Diamo má dlouhodobé zkušenosti s hornictvím.

Těžba do roku 2023?

Společnost OKD provozuje čtyři doly - ČSM, Karviná, Darkov, Paskov. Všechny doly jsou hlubinné, což prodražuje těžbu oproti povrchových dolům ve světě. Nejztrátovější je důl Paskov, kde letos k 31. března těžba uhlí skončí.

Nejmodernější důl je naopak ČSM v oblasti obce Stonava na Karvinsku. Černé uhlí se tady těží od roku 1968. Díky investicím je tu největší možnost pokračování těžby, pravděpodobně do roku 2023. Podle výkonného šéfa Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora je ekonomicky vytěžitelná část uhlí v OKD ještě 58 milionů tun.

Mezi důležité zákazníky dolů patří největší česká ocelárna ArcelorMittal, která odebírá 1,4 milionu tun uhlí a vyrobí z nich milion tun koksu. Výpadek českého uhlí by musela nahradit dovozem z Polska, které je hlavní alternativou pro české uhlí.