Finanční úřad jde po fotbalových rozhodčích. Sudí, podobně jako hráči, nemohou danit jako živnostníci

Finanční úřady se zaměřily na fotbalové rozhodčí. Do centra pozornosti se dostávají poté, co loni soud rozhodl v případu fotbalisty Davida Lafaty, že sportovci formálně nevykonávají živnost. Generální finanční ředitelství (GFŘ) proto vydalo koncem února stanovisko, podle kterého profesionální rozhodčí řízení Fotbalovou asociací České republiky (FAČR) nemohou vykonávat a následně danit své příjmy na základě živnostenského oprávnění.

Sudí od divize po nejvyšší soutěž přitom od roku 2015, tedy nyní druhou sezonu, na základě živnostenského listu dostávají licenci FAČR. A podle metodického pokynu asociace díky tomu mají své příjmy danit s uplatněním paušálních výdajů ve výši 60 procent svých příjmů. Správné zařazení je ovšem v režimu OSVČ jako takzvané svobodné povolání s výdajovým paušálem ve výši 40 procent.

Podle daňového poradce Tomáše Hajduška řada rozhodčích v minulosti vyšší paušály využívala. "Stanovisko finanční správy nyní de facto znamená: než spustíme akci rozhodčí, dejte si to do pořádku. Rozhodčí by se tak měli velmi zamyslet, zda ve svých daňových přiznáních za rok 2016 budou uplatňovat paušál 60 procent. Zároveň by měli zvážit podání dodatečného přiznání za rok 2015," nabádá Hajdušek s tím, že několik rozhodčích se na něj v nedávné době obrátilo, protože už byli úřady vyzváni ke kontrole svého účetnictví.

Finanční ředitelství zpochybňuje stávající praxi u fotbalových rozhodčích mimo jiné proto, že činnost rozhodčího není soustavná, provozovaná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost. "Aby byl rozhodčí samostatný, musel by rozhodovat, zda a jaké utkání bude řídit," píše se ve stanovisku úřadu. O tom, kdo, kdy, kde a jaký zápas bude pískat, přitom rozhoduje komise rozhodčích.

"Řešíme se všemi zainteresovanými úřady nastalou situaci. Jde o spor, který není nový. Dříve bylo vše daněno v kolonce jiné příjmy, pak byl tlak na to, aby rozhodčí uplatňovali náklady. Teď se na věc zase nahlíží jinak. Nebudeme mít problém se přizpůsobit," říká místopředseda komise rozhodčích Petr Mlsna. Minulý týden pak Asociace stanovisko GFŘ na svém webu publikovala s dovětkem, že problém bude analyzovat.

Podobnou analogii jako teď u rozhodčích použily finanční úřady při dřívějších cílených kontrolách sportovců, kteří živnostenské listy a 60procentní paušál používali. Správně přitom mohli využívat také maximálně 40procentní paušály. Důvod? Hráči sami nerozhodují o tom, zda, kde a kdy budou hrát.

Jednou ze známých "obětí" této akce se stal hráč Sparty Praha David Lafata, kterému jeho finanční úřad vyměřil pokutu a penále přes milion korun. Tu potvrdil následně i Krajský soud v Českých Budějovicích. Lafata se pak se stížností obrátil na Nejvyšší soud, kde se věc stále řeší. "V podobné situaci je teď například ligový hokejista jednoho moravského klubu, kterému byl za poslední tři roky vyměřen také milionový doplatek," poznamenává Hajdušek, který se jako konzultant pohybuje ve sportovním prostředí.

V případě přísného metru úřadů by i rozhodčí mohli přijít o nemalé peníze, byť řádově nižší než lépe placení hráči. Nejlepší ligoví rozhodčí si mohou ročně vydělat i 600 tisíc korun. Při 60procentním paušálu jsou na dani plus 18 tisíc oproti danění 40procentním paušálem. K tomu je možné počítat ještě několikatisícové penále.

Několik ligových rozhodčích oslovených HN ovšem nevidí v celé věci velký problém. Pro většinu sudích je jejich rozhodcovská kariéra "přilepšením" k jejich stálé práci. I proto podávají daňová přiznání kombinovaně za všechny své příjmy v jiném režimu.

Nejasnost a prakticky neexistence statutu sportovce a pracovníka v oblasti sportu - jejich postavení vůči zákonům, úřadům i jejich daňový režim - jsou dlouhodobě kritizovány. Nový rámec tomu má dát zákon o sportu.

"Zatím se kloníme k tomu, že by sportovci měli být vedeni jako zvláštní zaměstnanci, na základě smíšených kontraktů, které by nebyly ani živností, ani zaměstnáním, ale kombinovaly by prvky obou," říká ministryně školství Kateřina Valachová, která chce zákon ještě do konce volebního období předložit vládě.

Přípravy této normy se ale dlouhodobě táhnou a není zřejmé, že se to do voleb stihne. Pak je Valachová připravena řešit problém právního ukotvení sportovců zrychleným způsobem předložením konkrétních opatření formou individuálního poslaneckého návrhu.