Evropa v mapách: Východ v posledním desetiletí předčil západ v růstu HDP, ve výši mezd stále výrazně zaostává

Za posledních deset let rostl HDP v evropských regionech v průměru o dvacet procent. Výjimku tvoří státy, které po roce 2004 spolu s Českem vstoupily do Evropské unie. Ty vykázaly mnohem vyšší růst, který místy atakoval 60 procent. I z hlediska snižování nezaměstnanosti byla dekáda po roce 2004 pro východní Evropu navzdory ekonomické krizi příznivá. Vysoká nezaměstnanost trápí nadále především východní Slovensko, Chorvatsko a části Rumunska s Bulharskem. Ostatní státy si včetně Česka, Polska nebo pobaltských zemí vedly poměrně dobře a nezaměstnanost místy klesla až o dvacet procentních bodů. V tomto ohledu se situace příznivě vyvíjela i na východě Německa. Zvyšovala se i odhadovaná délka života, nicméně východoevropský region trápil úbytek obyvatel, Česka se to ale netýká.

Průměrné mzdy ve střední a východní Evropě rostly velmi rychle, v Pobaltí mezi lety 2006-2014 až o 60 procent, na ty západoevropské ale ani zdaleka nedosáhly. Například ve Švédsku rostla v tomto období průměrná měsíční mzda o několik procentních bodů rychleji nežli v Česku a v roce 2014 byla 3,6x vyšší.

Od roku 2004 Česko vždy získalo z rozpočtu Evropské unie více peněz než do něj odvedlo, jak ukazuje úplně poslední graf na druhé kartě infografiky. Nelibost Čechů k Evropské unii ale po roce 2004 zvolna narůstá. V referendu v roce 2003 hlasovalo drtivých 77 procent voličů pro vstup do unie. O 12 let později podle průzkumu CVVM jen 51 procent obyvatel Česka říká, že země má v EU setrvat a 39 procent se domnívá, že by členem být neměla. Spokojeno s prací unie je 25 procent obyvatel, nespokojených od roku 2005 dvojnásobně přibylo na 36 procent.

Zdroje: ČÚZK, Eurostat, CVVM, ČSÚ, Volby.cz