Umělá inteligence zvyšuje produktivitu, ale mzdy zatím nerostou – přínosy inkasují hlavně firmy. Pravidla práce se přitom mění: nejde už jen o výkon, ale o to, kdo má přístup k technologiím a zákazníkům a umí je využít. „Největší riziko není nezaměstnanost, ale rostoucí rozdíly mezi těmi, kdo AI využívají, a těmi, kdo ne,“ říká makroekonom Aleš Maršál. To podle něj povede k ještě větší polarizaci společnosti, než jakou známe dnes.
Nahradí někdy umělá inteligence lidskou práci?
AI není zadarmo. Potřebuje výpočetní výkon, energii, infrastrukturu. Ten „compute“ bude mít vždy nějakou cenu, nikdy neklesne na nulu. Na druhou stranu máte v podstatě neomezený počet možných činností. To znamená, že vždy bude existovat hranice, kde se nevyplatí nasadit stroj a kde bude mít člověk komparativní výhodu. Jinými slovy, prostor pro lidskou práci nezmizí. AI ji může výrazně proměnit, ale úplně ji nenahradí.
Co se dočtete dál
- Proč se vyšší produktivita díky AI neprojevila dosud v makrodatech.
- Jak umělá inteligence ovlivní střední třídu.
- V čem firmy při nasazování AI téměř vždy chybují.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
