Ve kterém kraji hrozí pád do dluhové pasti? Podívejte se na mapu exekucí

Každý šestý člověk v Ústeckém a Karlovarském kraji čelí exekuci. Ukazuje to aplikace na webu mapaexekuci.cz. Jde o dva kraje, kde je největší podíl lidí s nezvládnutým dluhem. V průměru za celé Česko je exekuce vedena na 9,33 procenta lidí.

Projekt nevládních organizací Otevřená společnost a Ekumenická akademie ukazuje podíl lidí v exekucích na všechny obyvatele nad 15 let. Je v něm možné zjistit, jak vážné problémy s dluhy mají lidé v jednotlivých krajích, okresech, ale i obcích. V mapě jsou dostupná i data o celkovém zadlužení.

Nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let v exekuci mají okresy Most (20,03 procenta), Ústí nad Labem (18,95 procenta) a Chomutov (18,82 procenta). Nejlépe jsou na tom naopak v okresech Žďár nad Sázavou (4,74 procenta), Havlíčkův Brod (5,16 procenta) a Zlín (5,24 procenta). Údaje vycházejí z dat, která poskytla Exekutorská komora ČR.

"Mapu exekucí jsme zpracovali jako odpověď na kritický nedostatek relevantních dat k předluženosti velkého množství obyvatel ČR a jako první podobný počin v tomto směru chceme inspirovat další," říká Radek Hábl, koordinátor projektu.
Nevládní organizace provedly také výzkum "Jak zůstat člověkem v síti dluhů", při kterém si povídaly s téměř čtyřicítkou lidí, kteří se chytili do takzvané dluhové pasti a své dluhy přestali zvládat. "Na základě kvalitativního výzkumu vycházejícího z biografických rozhovorů můžeme zpochybnit obecně přijímané pravdy a mýty o předlužených lidech - zejména důvody, které je do této nepříznivé situace dostaly," říká Hábl.

Z výzkumu podle něj vyplývá, že příčinou neschopnosti dluhy splácet není nízká finanční gramotnost zadlužených, ale mnohem častěji jde o souhru více nepříznivých okolností v životě lidí, jako je ztráta zaměstnání, rozpad manželství, onemocnění nebo úmrtí blízké osoby.

Další výzkum pak porovnával podmínky takzvaného oddlužení (neboli osobního bankrotu) v různých evropských zemích. Výsledky ukazují, že Česká republika má aktuálně jedny z vůbec nejpřísnějších podmínek přístupu k oddlužení.
Zástupci projektu tak volají po tom, aby poslanci přijali novelu insolvenčního zákona, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti. Nová pravidla chtějí umožnit přístup i těm lidem, kteří nezvládnou splatit alespoň 30 procent dluhů, což je dnes hranice pro vstup do osobního bankrotu. Výměnou za to by ale dlužník musel procházet osobním bankrotem déle než nyní.

Proti návrhu se naopak staví velcí věřitelé, jako například banky nebo úvěrové společnosti. Obávají se, že dlužníci se naučí oddlužení využívat tak, že ze svých dluhů nic nesplatí. Pokud novela projde, povede to podle bank a úvěrových společností k dražším úvěrům a přísnějšímu vymáhání, které na dlužníky dolehne ještě před vyhlášením osobního bankrotu.

Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána je podmínky oddlužení potřeba změnit, protože v Česku jsou statisíce lidí, kteří se při dosavadních pravidlech nemohou nikdy zbavit dluhů. "Více než 90 procent zadlužených osob v exekuci – zhruba 655 tisíc lidí – se nachází v dluhové pasti, z níž nejsou schopny vlastními silami za stávající právní úpravy uniknout," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.