Když bude hezké počasí, nevím, kdo sklidí pole, bojí se jediný český pěstitel chřestu

Z Jiřího Šafáře se stal největší tuzemský pěstitel chřestu náhodou. V roce 2012 odkoupil od nizozemských vlastníků firmu na pokraji bankrotu a podařilo se mu sklidit a prodat úrodu, kterou zahraniční majitelé vypěstovali. V posledních letech podnikatel sklízí stovky tun chřestu, o který mají zájem i za hranicemi. Firma vyváží třetinu úrody, převážně do německých restaurací a hotelů. Několik tun v krabicích zasypaných ledem letos zamíří také za královskou rodinou do Saúdské Arábie.

První letošní chřest firma sklidila na konci března. Na vrcholu sezony sklízí každý den i 10 tun bílého a dalších 10 tun zeleného chřestu. "Očekáváme, že letos sklidíme 300 tun, z toho třetinu zeleného a dvě třetiny bílého chřestu," říká Šafář. Před týdnem začala sezona, která potrvá jen do konce června. Firma má tak na obchodování jen necelé tři měsíce. Loni utržila zhruba 25 milionů korun.

Restaurace v Česku a v Německu dodržují nepsanou dohodu – do své nabídky zařazují chřest až v polovině dubna. Proto jim firma zatím nedodává, ze dne na den ale v Hostíně u Vojkovic začne zvonit telefon s objednávkami. Ačkoliv němečtí zemědělci kilogram chřestu prodávají za 280 korun a česká firma za 320 korun, kuchaři vyžadují chřest z Mělnicka.

Na českém trhu firma chřest prodává za třetinovou cenu. Největšími odběrateli jsou tuzemské řetězce. "České zákazníky nejvíce zajímá cena, nevadí jim kupovat prošlé zboží z Německa, které už by Němec nikdy nekoupil. Jsme popelnice Evropy. Když lidem prošlý chřest nechutná, zanevřou na něj a už chřest nikdy znovu nekoupí," míní Šafář. Stýská si tak nad tím, že kvůli této zkušenosti pak tratí na prodejích i on. Češi mají podle něj raději zelenou variantu, kterou nemusí na rozdíl od bílé loupat.