Velké technologické společnosti již mají bankovní licence a dostatek peněz, aby se mohly stát finančními domy. Podle Edwina Van der Ouderaa, globálního šéfa pro digitální finanční služby ve společnosti Accenture, je ale brzdí velká regulace bankovního prostředí. I tak se jim ale již daří tradičním bankám ukrajovat kus jejich byznysu.
Podle experta je jen otázkou času, než tyto společnosti přijdou s byznys modelem, který se prosadí. Příkladem může být Alibaba, která se svou službou Alipay získala významnou pozici v Japonsku takřka přes noc. Van der Ouderaa v Praze navštívil setkání Economia Fintech Leaders Club, které pořádají Hospodářské noviny ve spolupráci s Accenture.
Jsme na konferenci o vztahu bank a finančně-technologických (fintech) start-upů. Často se ale mluví o tom, že se do poskytování finančních služeb pustí vedle malých inovativních firem také velké technologické společnosti jako Google či Facebook. Mohou být právě ty hlavní konkurencí pro tradiční finanční domy?
Nad tím přemýšlím vždy, když se lidé baví o konkurenci mezi bankami a fintech společnostmi. Opravdová hrozba pro sektor totiž doposud přicházela právě ze strany společností typu GAFA (Google, Amazon, Facebook a Apple, pozn. red.). Paradoxně ani v Evropě, ani v Americe se ale tato hrozba ještě neprojevila naplno. Google, Facebook a další totiž už dnes drží bankovní licence. Zatím je ale nepoužívají.
Co je v tom brzdí?
Jde o kapitálové požadavky, takzvaný Tier 1. Tyto společnosti mají obrovské tržní ohodnocení a mají dostatek peněz, mohly by začít fungovat jako banky hned zítra. Problém ale je, že požadavky na kapitál v podobě Tier 1 jsou odlišné od toho, jak se standardně hodnotí firemní kapitál. To je podle mě jednou z bariér, která je brzdí. A jak tyhle firmy s poskytováním finančních služeb experimentují, začínají si uvědomovat, nakolik je s tím spojeno obrovské množství regulace. Takže velké technologické společnosti se zatím bankami v pravém slova smyslu ještě nestaly. Vidím ale, jak hrozba od nich přichází z jiné strany. Nestávají se sice přímo bankami, ale začínají si ukusovat část z jejich koláče.
Jak to konkrétně vypadá?
Dobrým příkladem je společnost Alibaba. Ta je podobně velkou firmou jako Amazon a v samotné společnosti cirkuluje obrovské množství peněz, které se nikdy nevrátí zpět do bankovních účtů. Alibaba tak začala být schopná poskytovat provozní úvěry společnostem. Důvod byl jednoduchý, Alibaba byla zkrátka schopná pracovat s penězi, které se v ní nashromáždily. Teď už dokonce disponuje platnou bankovní licencí. Hranice mezi normálními službami, které zákazníci požadují, se tak začínají smazávat. Kdykoliv klient potřebuje nějaký finanční produkt, nějak bude muset přijít do styku s digitálními službami a jednoho dne si banky zkrátka uvědomí, že s klientem ztratily veškerý kontakt. Tento trend přitom bude neustále posilovat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.