Bělorusko nechá Číňany u sebe postavit vysokorychlostní železnici. Povede od polských hranic až do Smolensku

Vláda Alexandra Lukašenka se dohodla v Číně na stavbě vysokorychlostní železnice, která by vedla od polských hranic do ruského Smolensku. Dráha by se stala součástí čínského ambiciózního projektu Hedvábné stezky. Peking by ale musel nejspíše zaplatit většinu nákladů, Bělorusko totiž rozhodně nemá zhruba 17 miliard dolarů (přes 400 miliard korun), kolik by výstavba stála.

Ambiciózní projekt oznámil běloruský premiér Vladimir Zinovskij po návštěvě Pekingu, kde jednal s představiteli železniční a stavební korporace CRCC. Podle plánu by došlo nejprve k výstavbě dráhy od hranic s Evropskou unií do běloruského hlavního města Minsku, v druhé fázi by vysokorychlostní spojení pokračovalo až do Smolensku.

Cena zatím nebyla oznámena. Pokud bychom se ale měli orientovat podle dřívějšího ruského projektu Moskva–Kazaň, tak by stavba od Brestu na polsko-běloruské hranici do ruského Smolensku stála asi sedmnáct miliard dolarů. Takové peníze Bělorusko rozhodně nemá. Jak se zdá, Peking je připraven pomoci. Během návštěvy Pekingu se běloruský prezident Alexandr Lukašenko setkal s čínským prezidentem Si Tin-pchingem a po schůzce prohlásil, že Čína by Minsku mohla poskytnout úvěr ve výši jedné miliardy dolarů na rekonstrukci a modernizaci rafinrií.

Tlak na Moskvu

O tom, že by šlo nejspíše o čínské peníze, mluvil i premiér Zinovskij. "Naše země má velký zájem o profesionální společnosti, které jsou připraveny na principu oboustranné výhodnosti přinést kapitál k realizaci projektů v Bělorusku," prohlásil běloruský premiér. Ten čínské firmy vyzval, aby se tendrů v Bělorusku účastnily nejen jako dodavatelé, ale i jako investoři a spolumajitelé projektů.

"Pro financování projektu v Bělorusku mohou být použity jak bankovní úvěry, tak i zdroje samotné společnosti CRCC. Bělorusko může poskytnout nějaké zdroje nebo třeba řekne, že část prací udělá na svůj účet, což bude jeho vkladem," řekl moskevskému listu Nězavisimaja gazeta analytik společnosti Finam Management Dmitrij Baranov. Čína je známá, že je schopna poskytovat velké úvěry na infrastrukturní projekty s nízkým úrokem, ovšem dodavatelské firmy musí být zcela čínské. "Čínské firmy nechtějí v Bělorusku riskovat a investovat, tudíž budou dávat přednost úvěrům. Přičemž ekonomická efektivita je moc nezajímá, nemusí být výdělečný, ale vláda bude stejně dluh splácet," říká hlavní analytik společnosti Alpari Vadim Iosub.

Ruští experti se domnívají, že oznámení běloruského projektu může být způsobem, jak Peking vyvíjí nátlak na Moskvu. Čínská společnost CRCC by totiž měla stavět již zmíněnou vysokorychlostní železnici Moskva–Kazaň. I zde by Číňané měli být hlavními dodavateli technologií, materiálů i stavebníků, CRCC by ale chtěla, aby výstavbu zaplatily ruské banky. Z toho důvodu se jednání ocitla ve slepé uličce. V ruské státní železnici jen opakují, že nic se neděje a že trasa bude hotová do roku 2022.