Mzdy loni rostly všem. Nejvíce si přilepšili nízkopříjmoví i kvůli vyšší minimální mzdě

Nejvyšší platy Češi pobírají těsně po třicítce. Ukazují to data o hrubých mzdách za rok 2016, která zveřejnil Český statistický úřad.

Statistici potvrdili, že růst mezd loni zrychlil. "Děje se tak u všech vrstev zaměstnanců. Výdělky se loni zvýšily hlavně v dolní polovině mzdového spektra," říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Nárůst platů podle ní souvisí s růstem minimální mzdy i s rostoucí poptávkou po pracovních silách na středně kvalifikovaných pozicích.

Data také ukazují, že ženy jsou stále oceňovány hůře než muži. Jejich průměrná mzda byla loni 25 283 korun, tedy o pětinu nižší než u mužů, kteří měli 32 134 korun. Medián mezd žen byl nižší o 16 procent, činil 22 573 korun.

Na vedoucích pozicích měly ženy průměrnou mzdu nižší dokonce o 27 procent. Nad 100 000 korun měsíčně vydělávalo 0,5 procenta žen a 1,9 procenta mužů. Vyšší medián mezd mají ženy jen ve věkové skupině od 60 do 64 let. 

Nejvyšší nárůst v odměňování zaznamenali zaměstnanci v ozbrojených silách, jimž za jediný rok vzrostly platy více než za předchozí čtyři léta dohromady – konkrétně o 11,5 procenta. Druhý nejvyšší meziroční nárůst mezd na úrovni 7,1 procenta měli pracovníci ve službách a prodeji.

"O 6,7 procenta vzrostly výdělky pomocným dělníkům a o 5,3 procenta technickým profesím. Naopak nejvyšší mzdy rostly nejpomaleji. Nejnižší nárůst zaznamenaly manažerské profese, a to o 2,3 procenta," upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

U rozdělení podle vzdělání se jednoznačně potvrzuje, že s jeho rostoucí úrovní roste i výdělek. Zároveň platí, že největší rozdíl ve mzdách mužů a žen je u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Vysokoškolsky vzdělaní muži mají mzdový medián téměř o deset tisíc korun vyšší.