Výrazné zvýšení minimální mzdy v Seattlu, které mělo zlepšit situaci nuzně placených zaměstnanců, mělo na tyto lidi naopak zřetelně negativní dopad. Tito lidé na "dobročinnost" radních v Seattlu těžce doplatili a každý z nich na tom v průměru ztratil 125 dolarů (2920 korun) měsíčně. Zjistila to nová studie, která by podle listu The Washington Post mohla politiky a část ekonomů přimět k přehodnocení dosavadních stanovisek.

Seattle a některá další americká města se za prezidenta Baracka Obamy dala do zvyšování minimální mzdy, většinou na cílovou částku 15 dolarů (350 korun) za hodinu. V minulých letech se totiž na základě některých studií začalo předpokládat, že negativní vliv zvýšené mzdy na celkovou zaměstnanost buď nenastane, nebo bude několikanásobně zastíněn prospěchem pro ty, kteří o práci nepřijdou.

Studie skupiny ekonomů z Washingtonské univerzity, kterou si zadalo samo město Seattle, ale ukázala, že náklady, které rozhodnutí radních přineslo zaměstnancům s nízkými příjmy, byly třikrát vyšší než užitek. Studii vydal v pondělí jako zatím pracovní verzi Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER).

Ekonom David Autor z Massachusettského technologického institutu (MIT), který se na studii nepodílel, ji označil za "velmi důvěryhodnou". Její metodika a statistická výbava je podle něj natolik přesvědčivá, že může ovlivnit celý výzkum a vést ke změně názoru na tuto otázku.

Ekonomové se dlouho shodovali v tom, že nucené zvýšení mezd zvyšuje nezaměstnanost mezi mladými a nekvalifikovanými. Zdražení práce totiž sníží poptávku po ní a vyřadí z trhu ty, jejichž práce nemá hodnotu minimální mzdy.

V poslední době se ale objevily studie, které výrazné zvyšování mzdy obhajují a dokazují, že prospěch z takového kroku převažuje nad náklady v podobě poklesu zaměstnanosti až čtyřnásobně. Velmi vlivnou se stala zejména práce pozdějšího šéfa Obamových ekonomických poradců Alana Kruegera z roku 1994, která na základě průzkumu u fastfoodových restaurací ve dvou sousedních státech argumentovala, že minimální mzda může vést i ke zvyšování počtu zaměstnanců. To pak podnítilo řadu podobných studií, celá debata však stále není u konce.

Někteří podrobili novou studii kritice. Poukazují zejména na to, že autoři do ní nezahrnuli velké zaměstnavatele, aby se vyhnuli zkreslení, protože některých velkých podniků se regulace netýkala. Ben Zipperer z levicově orientovaného střediska Economic Policy Institute (EPI) tak je stále přesvědčen, že zvýšením minimálním mzdy si špatně placení zaměstnanci polepší a pracovních míst se to příliš nedotkne.

Podle listu The Washington Post ale nová studie využívá mnohem podrobnějších dat o mzdách zaměstnanců než všechny dosavadní práce, které něco takového postrádaly. Tento problém byl díky přístupu ke konkrétním číslům vyřešen, uvedl jeden z autorů Jacob Vigdor.

Když autoři použili stejnou metodiku jako Krueger a David Card ve známé studii z roku 1994, dostali podobný výsledek jako oni, to znamená nepatrný dopad minimální mzdy na celkový počet zaměstnaných. Autoři však díky přístupu k údajům města zjistili, že 70 procent zaměstnanců restaurací v Seattlu vydělává více než 13 dolarů na hodinu, takže pouhé určení celkové zaměstnanosti není pro zjištění dopadu minimální mzdy na lidi s nízkými mzdami směrodatné.

Podle studie se celková zaměstnanost v Seattlu nezměnila proto, že zaměstnavatelé nahradili zaměstnance s nízkými mzdami lidmi na místech, kde se vydělává podstatně více; náhle se totiž zvýšil počet pracovníků s mzdami nad 19 dolarů a klesl počet lidí na méně placených místech. Zaměstnavatelé tak na zvýšení minima reagovali přijetím kvalifikovanějších a zkušenějších, kteří firmě dodají více hodnoty za stejnou dobu.

Tento závěr je pro méně kvalifikované a nováčky dosti znepokojivý. Kvalifikovaní sice mohou mít více, příležitost ale ztratí mnoho mladých, kteří se teprve připravují na budoucí kariéru a na cestu vzhůru. "Vlastně tím odstraňujeme spodní příčku žebříku," řekl Vigdor.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist