Zisk Třineckých železáren meziročně propadl téměř o polovinu. Příčinou je nadprodukce oceli a nižší ceny

Hutní společnost Třinecké železárny (TŽ) dosáhla v loňském roce čistého zisku 1,44 miliardy korun. V roce 2015 činil zisk 2,78 miliardy korun, pokles představuje 48 procent. Tržby firmě klesly o 4,7 miliardy (12,7 procenta) na 32,217 miliardy korun. Příčinou je pokles cen ocelových výrobků na trzích kvůli nadprodukci v Evropě i v dalších zemích, uvedla to ve středu mluvčí TŽ Petra Jurásková.

"Znamená to určitý pokles oproti předchozím obdobím. Na celkovém poklesu hospodářského výsledku se kromě konjunkturních faktorů podílelo i navýšení osobních nákladů v důsledku výplaty mimořádných odměn zaměstnancům Třineckých železáren. Výsledek hospodaření je však vyšší, než jsme vzhledem k velmi složité situaci v evropském ocelářském průmyslu očekávali," uvedl předseda dozorčí rady TŽ Tomáš Chrenek, jehož společnost Moravia Steel je jediným akcionářem železáren.

TŽ loni vyrobily 2,605 milionu tun oceli, o 75 tisíc tun více než v roce 2015. Jurásková uvedla, že využívat výrobní zařízení na plnou kapacitu se slezské huti dařilo díky optimalizaci portfolia výrobků, jíž se firma bránila kolísání cen vstupních surovin a vlivu nadbytečných kapacit. TŽ loni exportovaly 68 procent výrobků. Mezi nejdůležitější exportní země patří Německo, Slovensko, Itálie, Polsko a USA.

Prodej oceli loni železárnám táhl drát a ocelové tyče s vyšší přidanou hodnotou zpracování. "Nejprodávanějším výrobkem Třineckých železáren je dlouhodobě drát, jehož podíl dosáhl 983 kilotun, což představuje 34,4 procenta z celkových prodejů v roce 2016. S objemem prodeje 575 kilotun následuje sortiment tyčové a profilové oceli," uvedla Jurásková. Prodej kolejnic a železničního příslušenství, které jsou tradičními výrobky podniku, se meziročně snížil o téměř 44 kilotun na 234 kilotun. Důvodem byl zejména nedostatek zakázek v Česku.

"Díky investicím do nových zušlechťovacích a úpravárenských kapacit je tyčová ocel dodávána dle požadavků zákazníků ve válcovaném, tepelně zpracovaném, loupaném nebo taženém stavu. Finalizačními procesy zvyšujeme přidanou hodnotu našich produktů, jejichž prodej na trzích roste. Uplatňují se zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu," uvedl místopředseda dozorčí rady Ján Moder.

Do modernizace svých zařízení i do pořízení nových chce letos huť investovat více než tři miliardy korun. Třetinu investic budou tvořit ekologické projekty. K nejvýznamnějším investičním akcím bude podle mluvčí patřit modernizace srdce válcoven - blokovny. Změny čekají i provoz výroby železa a oceli.

"Za několik týdnů začneme s úpravou zařízení plynulého odlévání, díky němuž na trh vstoupíme s kontislitky rozměru 600 milimetrů. Velké průměry jsou trendem mimo jiné v sektoru větrné energetiky, kde probíhá výstavba stále výkonnějších větrných turbín," uvedl generální ředitel TŽ Jan Czudek.

V Třineckých železárnách pracuje 7000 lidí, a to včetně provozů v Ostravě-Vítkovicích, Starém Městě u Uherského Hradiště, závodu Sochorová válcovna v Kladně a Univerzální trati v Bohumíně na Karvinsku. I s dceřinými firmami mají TŽ okolo 10 tisíc zaměstnanců.