Čas na zavedení základního příjmu v České republice už přišel. Tvrdí to ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Marek Hrubec. Podle něj je zavedení nepodmíněné dávky pro všechny nevyhnutelné. Základní příjem má podle jeho názoru být dalším krokem ke svobodě lidí, odpovědí na automatizaci a uvolnění kreativity lidí.
Hrubec by si navíc přál, aby šlo o celoevropskou změnu, aby základní příjem v Česku finančně podporovaly také západní země.
"Měly by mít zájem na tom, aby nám něco platily. Tedy pokud chtějí udržet jednotu Evropské unie a srovnat životní podmínky," říká Hrubec v rozhovoru pro HN.
Je filozof a sociální vědec. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž na Oxfordské univerzitě.
Vede Centrum globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a koordinuje výzkumný program "Globální konflikty a lokální souvislosti" Strategie AV21.
Byl zakládajícím rektorem East Africa Star University, která poskytuje vzdělání studentům z postkonfliktních a konfliktních zemí subsaharské Afriky.
Je členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Rakousku. Je autorem či editorem více než 20 knih, mimo jiné je spoluautorem knihy Všeobecný základní příjem.
Proč bych měl jako občan vůbec usilovat o základní příjem?
Základní příjem by uvolnil kreativní potenciál lidí. Pomohlo by to v případě péče o blízké, péče o děti. Rodiče by se mohli déle věnovat dětem, kdyby chtěli, a přitom si něco přivydělat třeba podnikáním. Mohlo by vzniknout více pracovních míst než v současné době, kdy lidé vykonávají práci, která je často nebaví.
A pracovních míst bude ubývat i vlivem automatizace. Britská a německá vláda si nechaly udělat výzkum, kolik zanikne pracovních míst vlivem zavádění robotů do roku 2030. V případě Británie má zaniknout až 65 procent míst. Ano, vzniknou nová, ale určitě ne tolik. Z čeho budou žít lidé, kteří budou bez práce? Základní příjem je odpovědí.
S argumentem o uvolnění kreativního potenciálu ale značná část ekonomů nesouhlasí. Pokud dostanete peníze zdarma, proč byste se ještě namáhal pracovat?
V současné době přece lidé také mohou pracovat na poloviční úvazek. Mohli by si říci, že chtějí pracovat méně, ale nedělají to. Většinou pracují na plný a nežádají zaměstnavatele o to, že by chtěli jen poloviční nebo třetinový úvazek. Chtějí zvýšit svou životní úroveň a chtějí více financí.
Když se podíváte do minulého režimu, rozdíly v platech lidí byly velmi malé. Chtěli se ale i tak odlišit. I tyto malé možnosti se odlišit motivovaly lidi ke značnému úsilí.
Není to však dané spíš tím, že částečné úvazky firmy příliš nenabízí nebo nestačí domácnostem na finanční zajištění? A v minulém režimu se lidé možná snažili nějak odlišit, ale trh práce rozhodně efektivně nefungoval a vedlo to ke stagnaci...
Pokud budou lidé částečné úvazky požadovat, tak je firmy začnou nabízet. Je to přece otázka nabídky a poptávky. A finanční zajištění by jim poskytl základní příjem. To přirovnání k minulému režimu jsem myslel jen ve vztahu k lidské touze pracovat navíc, aby se člověk odlišil od ostatních nebo aby zvýšil svou životní úroveň.
V České republice se diskuse o nepodmíněné dávce, která by nahradila současné sociální výdaje státu, začalo hovořit až po přelomu milénia.
V roce 2006 její zavedení navrhl bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý za ODS. O rok později vyšla kniha Všeobecný základní příjem, na níž spolupracovali čeští akademici Marek Hrubec a Martin Brabec s lídrem světového hnutí Phillippem Van Parijsem.
V roce 2013 začala celoevropská kampaň za základní příjem, cílem bylo sesbírat milion podpisů v rámci EU, aby se základním příjmem začala zabývat unie. Sesbírat podpisy se ale nepodařilo.
Světovou zastřešující organizací je Basic Income Earth Network. Každé dva roky pořádá světový kongres. Letos se bude konat v září v Lisabonu.
V evropské iniciativě za základní příjem, kterou jste v Česku podporoval, stojí, že by měl činit 60 procent mediánu mzdy v dané zemi. To by dnes bylo 15 tisíc korun. Při takové výši by ale například daň z příjmů musela dosáhnout přibližně 90 procent. Přerozdělil byste takřka úplně vše, jako za minulého režimu…
To je jen návrh v souladu s celoevropskou kampaní, samozřejmě záleží na tom, o jakou zemi jde, a na diskusi, která určí, jak případně základní příjem nastavit. Já přece neříkám, že má jít výhradně o částku X, říkám, že se o ní má diskutovat. Například ve Švýcarsku byl návrh v přepočtu na 60 tisíc korun, ve Finsku je to v přepočtu 15 tisíc korun. Ty částky mohou být různé.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
