V České republice letos vrcholí závod o to, kdo získá  první velké zákazníky v oblasti takzvaného internetu věcí. Tímto termínem (anglicky Internet of Things, IoT) se obecně myslí propojení zařízení, spotřebičů nebo předmětů pomocí čidel, která komunikují ve speciální bezdrátové síti. To v kombinaci s internetem umožní dálkově monitorovat pohyb vozidel nebo zboží, automaticky odečítat vodoměry, sledovat vlhkost půdy vinic nebo chránit majetek před krádeží. Možnosti nové technologie proto lákají operátory i investory.

Na českém trhu, tak jako jinde, budou spolu soutěžit tři hlavní technologie, od kterých se odvine konkrétní komerční využití.

Start-up SimpleCell, který je s výstavbou sítě pro internet věcí Česku nejdál, vsadil na francouzskou technologii Sigfox. České Radiokomunikace si zase vybraly vlastní řešení na základě technologie LoRa. Další síť buduje ještě českobudějovická internetová firma Starnet, také na technologii LoRa. Tento týden oznámil testování české sítě pro internet věcí i operátor Vodafone, který se soustřeďuje na technologii označovanou jako NarrowBand IoT. 

Všechna tři řešení mají různé klady a zápory a každé z nich bude vhodné pro jiný typ využití. 

Spory o tom, která technologie je lepší, považuje Jan John, výkonný ředitel SimpleCellu, za "PR pošťuchování".  V rozhovoru pro HN říká: "Jsme v situaci, kdy trh potřebuje úspěch všech technologií. Vidíme případy, kdy jedna jediná nepokryje celou škálu spojení, které klient požaduje."

S tímto názorem souhlasí i Pavel Sodomka, který firmu s Johnem před třemi lety zakládal. Podle něj mohou existovat všechny tři systémy vedle sebe a každý si najde své zákazníky.

HN: Co podle vás bude ta hlavní změna, kterou IoT přinese do lidských životů a do fungování firem? Dokážeme to vůbec předpovědět?

Sodomka: Stejně jako internet nepřinesl jedinou rozhodující změnu, bude situace stejná i s IoT. Internet také není jen e-mail, zprávy, aukce nebo navigace. IoT určitě stejným způsobem změní byznys modely a fungování nás lidí, jen to nebude pouze jedna věc, která by převálcovala ty ostatní.

Ve chvíli, kdy pivovar začne vyrábět pivo ne podle toho, jaké je počasí, ale podle toho, jakou má aktuální výtoč na pípách svých šesti set provozoven, tak to znamená zásadní změnu obchodního modelu.

John: IoT může třeba znamenat to, že ve chvíli, kdy vám začne na chalupě přetékat žumpa, nejdete zjišťovat na náves, kdo vám fekálie vyveze. V žumpě totiž budete mít čidlo, díky kterému se vám nějaká firma sama přihlásí se čtrnáctidenním předstihem. Nebo přijede a vyveze rovnou čtyři žumpy, protože vidí, jak jsou naplněné.

HN: O IoT mluví všichni, ale málokdo se může pochlubit konkrétními projekty, kde jsou platící zákazníci. Kolik tedy máte projektů a v jakých oblastech? Je to hlavně v oblasti automatických odečtů spotřeby vody či elektřiny?

Sodomka: V této chvíli pracujeme asi na stovce příležitostí využití v různých projektech. Od sledování psů, monitoring padajících skal až po asi deset projektů s energetickými společnostmi. Náš byznys připodobňuji k tomu, jak funguje lidské tělo: má hlavu, do které proudí vjemy od smyslů, jako je sluch, čich nebo zrak. Stejně tak internet potřebuje znalosti o fyzickém světě. To, co my budujeme, jsou ta nervová vlákna – z čidel a zařízení budeme informace přenášet do internetového "mozku", kde se budou zpracovávat.

HN: Takže zhruba kolik konkrétních projektů budete v následujících měsících oznamovat?

Sodomka: Do konce roku představíme asi padesát komerčních projektů. Většina bude předvedena na konferenci Sigfox World IoT Expo, kterou v září chystáme do Prahy. Tam je představí naši partneři, kteří na to mají navázané své marketingové kampaně. Proto o těchto projektech ještě nechceme hovořit.

John: Nemáme ambici stát se do budoucna univerzální službou – pro všechna řešení a vždycky. Jsme první, některá ta řešení získáme, protože pro tyto případy budeme vhodní. Ale nejsme ten, kdo bude dělat v této oblasti všechno. Jsme specializovanou sítí. Naše výhoda je v tom, že naše síť bude pro čidla, která si vystačí jen s malými objemy dat a úsporným množstvím energie – to umožňuje dlouhou životnost baterií a velkou vzdálenost. Nehodíme se na ovládání ledničky či žaluzie nebo na domácí audiosystémy, hodíme se na odečty plynu, elektřiny, vody, na parkování, na logistiku, zabezpečení a podobně.

HN: Jaké má vaše síť v tuto chvíli pokrytí?

John: Co se týče venkovního přijmu, máme pokrytou téměř celou ČR, přes 93 procent obyvatel a 89 procent území. Do podzimu budeme pracovat na zahušťování sítě pro tzv. deep indoor – hloubkové pokrytí interiérů, například pro sklepy. Indoorově budeme letos pokrývat 88 procent obyvatel, teď pokrýváme asi 80 procent.

HN: Jaké jsou parametry tuzemské sítě, kterou s T-Mobilem budujete?

Sodomka: Jedna základová stanice je schopná zpracovat 10 milionů zpráv denně, takže se dají do sítě připojit stovky milionů zařízení.

HN: Technologie Sigfox je optimalizovaná na úspornost, umožňuje mnohaletou výdrž baterie u čidel, ale objem přenesených dat je relativně malý. Jak je to tedy s výdrží baterií?

Sodomka: Záleží na tom, kde je zařízení umístěno, zda venku na mrazu, nebo v budově. Záleží také na tom, jaké senzory je třeba použít. Pro typické aplikace, jako jsou odečty vody nebo plynu, je výdrž baterie 10 až 15 let. Tam, kde je třeba sledovat polohu s pomocí GPS modulu, je typická výdrž baterie třeba pět let.

HN: V čem jsou tedy podle vás výhody technologie Sigfox?

John: Sigfox je zajímavý tím, že nabízí relativně vysoká procenta pokrytí ve všech zemích, kde je připojení do sítě za jednotnou cenu, aniž by zákazník musel řešit například roaming a podobně. Výhodou sítě je tedy nízká cena, pokrytí, mezinárodní roaming.

Sodomka: Na rozdíl od ostatních technologií dáváme záruku stálosti sítě (SLA, service-level agreement, pozn. red.). Tu nezískáte u GSM sítě – když síť spadne, tak si esemeskou bránu prostě neotevřete. My naši síť stavíme tak, aby všechna místa byla pokryta z více základnových stanic, takže když jedna vypadne, příjem signálu přebírají ostatní. S tím souvisí také bezpečnost. Naše technologie, na rozdíl od těch dvou konkurenčních, je zajímavá v tom, že zařízení vyšle zprávu do éteru, aniž by se muselo připojit na konkrétní  stanici. Všechny stanice v okolí zprávu přijmou a přenesou. Proto je složitější přenos rušit, proto je bezpečnost větší. Klasický mobil k tomu, aby mohl komunikovat, se musí spojit s nejbližší základovou stanicí. Podobně LoRa se musí připojit k jednomu konkrétnímu vysílači, a to je nevýhoda, protože se tak dá snáze rušit.

HN: A jak je to s prostupností signálu vaší sítě třeba k nepřístupným měřičům někde v podzemí?

John: Veolia například dělala velká měření ve vodovodních šachtách, zkoušeli tucet různých technologií v posledních pěti letech a Sigfox byla první, která  fungovala.

Sodomka: Tam, kde bychom signál neměli, tak ho vždy umíme dokrýt. Flexibilita sítě je poměrně velká.

HN: Dokrývání ale stojí peníze… Velké téma je také bezpečnost. IoT sítě mohou být slabým článkem, kterým se může do IT systémů dostat nějaké ohrožení. Byly už také případy napadení takzvanými DDoS útoky. Podle některých názorů by opravdu dobře zabezpečené IoT byly příliš drahé. Jak to vidíte vy?

John: Naše zařízení nemají IP adresu. To celou věc zjednodušuje. Zabezpečení je dáno objemem přenášených informací. Útoky DDoS v případě 12bytových zpráv, které jsou posílány jednou za 10 minut, prostě nejsou možné.

HN: Ale ta řešení budou nabízena třetím stranám. A tady hrozí, že se IoT síť stane slabým místem celkové IT infrastruktury...

Sodomka: Každé zařízení připojené do sítě má v sobě unikátní ID klíč, kterým je zpráva podepsaná a je takzvaně "hashovaná". To zajišťuje, že zprávu nelze po cestě pozměnit. Všechny zprávy se automaticky nešifrují, ale je možné k tomu přidat šifrovací čip, který stojí půl dolaru.

HN: Kdo vyrábí hardware, které budete zákazníkům nabízet?

Sodomka: Záleží na tom, kterou část. Moduly na Sigfox technologii vyrábí asi 20 různých výrobců po celém světě, ST Micro, Texas Instruments, NXP Semiconductors, Silicon Labs, Lite-On. Tyto výrobky jsou k mání s různými parametry.

Náš modul stojí 1,89 dolaru. My směřujeme do segmentu levných zařízení, aby technologie mohly být nasazeny v milionových sériích. Pak se moduly kombinují s anténou, tlačítkem, baterií, procesorem. Stovky partnerských výrobců sítě Sigfox pak vyrábějí zařízení na měření teploty, tlaku, hlídání pohybu a tak dále.

John: V holdingu máme tři firmy a jedna z nich je SimpleCell Hardware. Obecně nechceme konkurovat ostatním výrobcům hardwaru, protože i v České republice máme asi dvacet firem, které vyrábí hardware pro Sigfox. Ale jsou díry na trhu, kde vidíme příležitosti, kterých se ostatní buď nechtějí chopit, nebo to nedělají dobře. Proto jsme vyvinuli měřič signálu pro operátory Sigfox sítě, který jde v tuto chvíli do výroby. Druhou věcí je to, čemu pracovně říkáme žvýkačka – IoT senzor pro multifunkční využití.

HN: Máte byznys i na Slovensku. Jak jste tam s výstavbou sítě daleko?

Sodomka: Ano, držíme pětinový podíl ve slovenském operátorovi Sigfox sítě, společnosti SimpleCell Networks Slovakia. Tato společnost pracuje na vybudování slovenské sítě ve spolupráci s Towercomem (provozovatelem sítě pro rozhlasové a televizní vysílání, pozn. red.). Dokončení budování pokrytí plánujeme v listopadu.

HN: Kolik komerčních řešení máte připraveno na Slovensku?

John: Je jich do pěti velkých, jsou ve fázi prokázané komerční využitelnosti. Ty tento rok také představíme. Jsou v oblasti vodárenství, logistiky a podobně.

HN: A jak to na Slovensku vypadá s konkurencí?

John: Tam bylo oznámeno několikrát, že někdo staví síť na bázi LoRa, ale nikdo zatím výrazně nepokročil a konkurence to pro nás není.

HN: IoT přitahuje hodně byznysů. České Radiokomunikace spouštějí síť na technologii LoRa, na trh má přijít konkurence také v podobě technologie označované jako NarrowBand IoT (NB IoT). Vnímáte to jako ohrožení?

John: Ani z hlediska technologie, ani z hlediska obchodního modelu se tyto přístupy nepřekrývají. Je to stejné jako u mobilních telefonů, historicky existuje pět různých bezdrátových technologií – wi-fi, bluetooth, NFC, GSM a LTE – a ty se primárně nepřekrývají. Podobně to bude s IoT – také zde bude více technologií. Naopak vidíme, že pro dosažení očekávaného připojení milionů IoT zařízení je potřebný úspěch všech technologií. 

Sodomka: NarrowBand IoT je zajímavá věc, která je podporovaná částí výrobců, ale která má také spoustu otazníků. Primárně je určená k trochu něčemu jinému než LoRa nebo Sigfox. U této technologie například nelze garantovat dobu výdrže baterie. Ta je závislá na síle signálu. Když chce vodárenská společnost dělat dálkový odečet, tak potřebuje, aby to zařízení vydrželo například šest let, a ne aby na pětině zařízení baterie došla dříve. Čím více komunikujete, tím více energie potřebujete. Připojení platebních terminálů, bankomatů nebo zařízení pro chytré elektrické sítě se na NB IoT dobře hodí, protože lze zařízení třeba průběžně dobíjet nebo k elektřině napojit.

HN: To, že NarrowBand je schopen převést více dat než váš systém, není pro vás nevýhoda?

John: Jsou operátoři, kteří nevidí NarrowBand jako technologii, kterou by chtěli využívat, protože jeho nasazení je relativně drahé. Navíc když použijete napájení klasicky ze sítě, tak se může ukázat mnohem zajímavější použití sítě LTE, třeba v kombinaci s lokálním využitím LoRa.

HN: V NarrowBand tedy nevidíte konkurenci?

John: NarrowBand IoT v ČR v nejbližších dvou letech plošně nasadí podle všeho pouze Vodafone. Využití frekvencí pro tento systém je složitá věc, protože se nabízejí frekvence 800, 900, 1800 MHz. To kromě jiného prodražuje komponenty. V tuto chvíli je NarrowBand ve fázi testů a pilotních nasazení. Tam jsme byli se Sigfox před třemi roky. 

Sodomka: Pro nás je to primárně PR konkurence. A až ta technologie bude, tak je určena pro určité použití, do kterých my se stejně nedostaneme. NarrowBand bude používaný tam, kde teď běží aplikace na síti 3G – třeba platební terminály. My pro platební terminály vhodní nejsme.

HN: Uvažujete i o dalších trzích, kam se může posunout?

John: Ano, máme v tuhle chvíli rozjednané tři země a zajímá nás všechno ve středoevropském regionu. Měli jsme zájem jít i o něco západněji, ale to záleží na našich partnerech.

HN: V těchto zemích to s konkurencí zatím vypadá jak? Je tam už?

John: Jsou to všechno země, kde existence operátora na technologii Sigfox není oznámena. Případ Slovenska nám jasně potvrzuje, že kopírování do dalších zemí je extrémně efektivní, využití zkušeností z Česka projekt výrazně zrychluje. Na Slovensku jsme přeskočili rok – kde jsme tam po tři čtvrtě roku, jsme v ČR byli po dvou letech.

HN: Takže se bavíme o východní Evropě a Balkáně?

John: Přesně tak. Taky nás zajímá například Vietnam. Vedeme tam konkrétní jednání.

HN: Smlouva s T-Mobile operátorem znamená, že mu platíte za umístění vašich zařízení na stožárech, nebo je tam nějaké dělení budoucích příjmů? Co se stane, když už se po devíti letech nedomluvíte na pokračování spolupráce?

Sodomka: Smluvní podmínky s T-Mobilem nekomentujeme. To, co oběma stranám partnerství přináší, je rychlá výstavba sítě, podpora společných zákazníků, společný marketing. Využíváme nejefektivnější možné umístění základnových stanic. Uvědomte si, že NarrwoBand IoT je teprve ve fázi laboratorních testů, a my už pro zákazníky připravujeme spuštění řešení pro desítky tisíc zařízení. Máme společně náskok minimálně dvou let. Náš projekt samozřejmě počítá i s alternativou, že smlouva s operátorem do budoucna nemusí být. Na nových trzích například připravujeme i výstavbu bez partnerství s operátorem.

HN:  A co devítiletá exkluzivita, kterou máte se Sigfoxem?

Sodomka: Ani komerční podmínky se Sigfoxem nemůžeme komentovat. Exkluzivita na prodej služeb nijak nesouvisí s provozem sítě. Není to tak, že by po devíti letech mohla služba skončit. Pak služby poběží normálně taky. Ale samozřejmě to neznamená, že víme, zda za osm let budeme dál výhradním prodejcem služeb Sigfoxu na tomto trhu.