Do tendru na správu mýtného po roce 2019 se přihlásily jen čtyři firmy

Nabídku na desetiletou správu mýtného systému po roce 2019 podali čtyři uchazeči. O mýtné bude bojovat jak Kapsch, který jej provozuje nyní, tak PPF Petra Kellnera. Konkrétní jména ale ministerstvo dopravy nezveřejnilo.

"O vítězi rozhodne cena," komentoval převzetí nabídek v Českém rozhlasu ministr dopravy Dan Ťok.

Zájem o zakázku za 29 miliard korun je nižší, než ministerstvo odhadovalo, přesto je ministr s počtem přihlášených účastníků spokojený.

Ministerstvo ověří kvalifikaci jednotlivých uchazečů a s vybranými začne jednat. Původně chtělo vybrat pětici nejlepších do užšího jednání, ze kterého by měl být do poloviny příštího roku vybrán jediný. Jak bude postupovat se čtveřicí, ale zatím nezveřejnilo. Vítěz pak bude mít rok a půl na to, aby svůj systém spustil.

Podání nabídky potvrdili dva favorité tendru – Kapsch a CzechToll. Kapsch vybudoval stávající systém a reference má hned z několika zemí, patří mezi globální lídry oboru.

CzechToll ze skupiny PPF – ač zcela bez zkušeností – ale není zcela ze hry. "Žádost o účast v tendru na systém elektronického výběru mýta podává CzechToll v konsorciu se společností SkyToll," říká mluvčí PPF Zuzana Migdalová. Právě slovenská firma pak může dodat referenci ze své země.

Kromě těchto firem se mezi odborníky hovoří o možné účasti italské společnosti Autostrade, telekomunikační společnosti ze skupiny T-Mobile T-Systems nebo o maďarském výběrčím mýta National Toll Payment Services PLC.

Ten ministerstvu dopravy zaslal nabídku na převzetí systému už na začátku loňského roku. Ministerstvo se jí ale nezabývalo s odkazem na nynější výběrové řízení.

Důvodem nižšího počtu zájemců mohou být podle Ondřeje Zaorala z poradenské společnosti Inoxive striktní zadávací podmínky. Ze skupiny možných uchazečů by mohly odfiltrovat zejména menší společnosti, které mají zkušenosti s takzvaným úsekovým mýtným. To je běžné například v Itálii a ve Španělsku.

Větší firmy pak mohly dát přednost souběžné soutěži v Německu, kde se rovněž hledá nástupce pro tamní mýtný systém, řekl Zaoral.

Příliš přísné podmínky, které například vylučují reference z projektů v Severní Americe, kritizovaly mimo jiné francouzské společnosti, které se na ministerstvo dopravy obrátily prostřednictvím francouzské ambasády. Podle ministerstva ale zadávací podmínky francouzské firmy nediskriminují a tendru se mohou zúčastnit, pokud dodají systémy kompatibilní s jinými evropskými zařízeními.

Rizikem mýtného tendru je podle Václava Jírovského z dopravní fakulty ČVUT i to, zda uchazeči skutečně tuší, jak náročná zakázka na správu mýta je. Nejde totiž jen o technologickou problematiku, ale i o složitý organizační problém.

Vítěz tendru bude muset garantovat spolehlivost systému a převzít smlouvy s bankami a telekomunikačními společnostmi. Před samotným zahájením provozu pak bude nutné intenzivně školit personál, který platby za projetí mýtných úseků kontroluje.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnnou variantou.