Stát za tři čtvrtě roku obdržel z EU o 80 miliard méně než loni, rozpočet se přesto drží v přebytku

Příjmy státního rozpočtu byly za první tři čtvrtiny roku o 17,4 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Ve srovnání se situací na konci loňského září je ale letošní přebytek o bezmála 65 miliard korun nižší. Důvodem je především propad přílivu peněz z Evropské unie. Ta letos do Česka poslala o 83 miliard korun méně než loni, kdy se zejména v první polovině roku ještě dočerpávaly prostředky z uplynulého programového období 2007 až 2013.

Příjmy státu i přes výpadek evropských peněz meziročně vzrostly o více než sedm procent. Díky růstu ekonomiky, zvyšování mezd a nízké nezaměstnanosti se státu daří více vybírat na daních ze spotřeby i z příjmů. Ministerstvo financí zároveň upozorňuje na to, že svoji roli v růstu daňových příjmů sehrála opatření zavedená v roce 2016 – zejména kontrolní hlášení DPH a elektronická evidence tržeb, jejíž první fáze začala loni v prosinci. "Celkový pozitivní dopad EET na výběr DPH dosáhl na úrovni veřejných rozpočtů mezi lednem a srpnem 2,7 miliardy korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo zároveň na základě dosavadního vývoje zvýšilo odhad letošního přínosu EET ze 4,3 miliardy korun na pět miliard. "Odhad zatím nezohledňuje účtenkovou loterii zavedenou od 1. října, která může celoroční pozitivní dopad EET ještě dále zvýšit," dodal Žurovec.

Inkaso DPH jako celku se meziročně zvýšilo o 9,7 procenta na více než 190 miliard korun. Ještě vyšším tempem (o 12,9 procenta) rostly příjmy z daní zaměstnanců. Nejdůležitější příjmovou položkou rozpočtu však nadále zůstává pojistné na sociální zabezpečení. Jeho výběr meziročně vzrostl o 8,1 procenta na bezmála 344 miliard korun, což představuje více než třetinu všech rozpočtových příjmů.

Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily i přesto, že stát oproti stejnému období proinvestoval o pětinu méně peněz. Nejvíce se na růstu výdajů podílelo zvýšení vyplacených sociálních dávek o 3,5 procenta (13,9 miliardy korun). Většina z navýšení připadá na důchody.

Poslanci na letošní rok schválili schodek rozpočtu 60 miliard korun. Loni skončilo hospodaření státu při schváleném sedmdesátimiliardovém deficitu rekordním přebytkem bezmála 62 miliard korun.

Vzhledem k dosavadnímu vývoji ekonomové předpokládají, že i letos dopadne hospodaření státu lépe, než se původně plánovalo. S přebytkem rozpočtu ale podle nich počítat nelze. "Očekáváme, že státní rozpočet letos skončí ve schodku 45 miliard korun. Konečný výsledek bude záležet především na tom, jestli se konečně podaří rozjet veřejné investice. Plánované vyšší běžné výdaje, související mimo jiné se zvýšením platů ve veřejném sektoru, by mohl ještě letos pokrýt vyšší výběr daní," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by mohlo Česko na konci roku dosáhnout dokonce vyrovnaného rozpočtu.  "Lze konstatovat, že hospodaření státního rozpočtu je letos v zásadě bezproblémové, čemuž napomáhá i silný hospodářský růst a snaha vlády o efektivnější výběr daní," uvedl Jáč.

Státní dluh klesl za první tři čtvrtiny roku o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu. Ve vztahu k DPH dluh klesl na 32,6 %, což je nejméně od roku 2009. Ministerstvu financí pomohly mimořádně nízké úrokové sazby. V některých případech dokonce investoři státu platili za to, aby mu mohli půjčit peníze. Zisku pak mohli dosáhnout spekulací na zhodnocení české měny po ukončení kurzového závazku ČNB.

Podle Dřímala se ale státní dluh snížil i proto, že ministerstvo financí naplánovalo pro druhé a především třetí čtvrtletí letošního roku velmi nízký objem vydávaných státních dluhopisů. "Ve zbytku roku bude muset ministerstvo s prodejem dluhu podle našich očekávání opět zrychlit. V listopadu bude stát muset splatit starý dluhopis v objemu 70 miliard korun, na což si podle našich odhadů oněch 70 miliard půjčí," uvedl Dřímal.