Umělá inteligence může z Česka udělat rozvojovou zemi, varuje profesor, který prodal start-up kolosu Cisco

Mezi tuzemskými vědci platí Michal Pěchouček za výjimku. Coby profesor na ČVUT s kolegou Martinem Rehákem založil jeden z nejúspěšnějších českých start-upů nazvaný Cognitive Security, který nakonec koupil nadnárodní gigant Cisco. To se nepovedlo hned tak každému českému badateli. Dvojice přišla s originálním řešením, jak pomocí umělé inteligenci odhalovat viry.

Navzdory úspěchu v byznysu Pěchouček nezanevřel na svou akademickou kariéru a dál na univerzitě působí. Na ČVUT vede katedru počítačů a odborně se věnujete právě umělé inteligenci. Ta v posledních pár letech nebývalou rychlostí proniká do mnoha oborů, jejichž fungování zefektivňuje a zlevňuje. Další rozvoj chytrých algoritmů, které se od těch "běžných" liší schopností simulovat a škálovat lidské uvažování, povede podle Pěchoučka k novému rozdělení bohatství na světě. Bát se ale, že se umělá inteligence postaví lidstvu, je dle profesora zbytečné.

Máme se umělé inteligence začít bát?

Můžeme si představit několik důvodů, proč se umělé inteligence bát. Může nám nahánět hrůzu kvůli obavě, že se vymkne kontrole a bude postupovat proti lidstvu, což podle různých filozofických interpretací může nastat. Já si ale myslím, že toho se bát nemusíme. Taková obava nemá žádný racionální podklad.

Proč? Většina lidí si pod pojmem umělé inteligence představí chytré programy ze sci-fi, které právě útočí na člověka.

Lidé si v současnosti všímají, jak umělá inteligence mění spoustu aspektů našich činností. Kvůli tomu si pouští fantazii z uzdy. Je to stejné, jako když lidé vynalezli první letadla a mysleli si, že hned s nimi budou létat do vesmíru. Vždy když se udá významná technologická změna, lidská fantazie pracuje na plné obrátky. Nemáme ale žádná data či výzkumy, které by říkaly, že jsme blíž k singularitě, což je okamžik, kdy má vzniknout obecná umělá inteligence, která bude lepší než člověk.

V Česku působí například společnost GoodAI, která se vývojem obecné umělé inteligence zabývá. Proč je podle vás obecná umělá inteligence, tedy taková, která by byla sama schopná se učit či využívat dovednosti z jedné oblasti ve druhé, ještě hodně daleko?

Vývoj obecné umělé inteligence závisí na tom, kdy pochopíme, jak si my sami osvojujeme různé koncepty, jak využíváme naše znalosti z různých domén. Tomu ale zatím příliš nerozumíme. Mozek patří mezi ty nejméně probádané orgány v lidském těle. Práce vědců, kterou potřebujeme k tomu, abychom pochopili, jak mozek funguje, jak se v něm vytvářejí různém koncepty a jak se učí napříč různými doménami, ještě tolik nepokročila.

Takže obecná umělá inteligence bude na stole až lépe porozumíme nám samým?

Technologie úzké umělé inteligence, které dneska tolik letí a pomáhají průmyslu, jsou inspirovány fungováním mozku pouze zčásti. Například neuronové sítě si berou jenom základní vlastnosti, jak se neurony v mozku chovají a že jsou nějak propojeny. Samotné neuronové sítě pak samozřejmě mají jinou strukturu než tu, kterou bychom nalezli v mozku.

Až pochopíme, jak souvisí struktura mozku s různými lidskými činnostmi a se schopností učit se, teprve potom může dojít k většímu rozmachu obecné umělé inteligence. Navíc badatelů, kteří se snaží vyvinout například humanoida, je málo. Většina odborníků na umělou inteligenci sedí ve velkých firmách, kde pracují na zefektivnění lidské práce, čímž vytvářejí nové obchodní modely. A to generuje peníze.

Vědci se umělé inteligenci věnují už od 50. let, teprve teď ale vidíme, jak se ve velkém nasazuje do průmyslu. Proč jsme na tento okamžik čekali tak dlouho?

Umělá inteligence má stejně jako další technologie své takzvané "zimy" a "léta". Což je označení pro střídání období, kdy se jí po stránce technologické, kreativní i investiční víc věří. Například na přelomu tisíciletí, na konci 80. a 90. letech panovala "zima", kdy se oblast příliš nerozvíjela. V současnosti zažíváme "léto", což znamená, že jsme na vzestupu, který ovlivnily dva vnější faktory.

Jednak je to dostupnost dat, která vznikají hrozně rychle. Tvorba metod umělé inteligence, které lze někde aplikovat, se bez dat neobejde. Když například vyvíjíte auto bez řidiče, tak algoritmy, které ho ovládají, musíte natrénovat na reálných datech. Google například potřeboval nasnímat deset milionů mil jízdy autonomního auta. Nasbírali jeden milion a pomocí simulace umělé inteligence vytvořili dalších devět milionů. Dřív taková data neexistovala, ale teď už je máme.

A druhý faktor?

Moorův zákon. Ten říká, že každých 18 měsíců se zdvojnásobí výpočetní výkon na stejné ploše křemíků. Takže křivka technologické rozvoje umožnila rizikovému kapitálu do umělé inteligence investovat. Ale za tím stojí fyzikální jev, který v důsledku zlevňuje výpočetní sílu. Víte, že když teď do něčeho investujete, tak to za čtyři roky bude levnější, a už se to vyplatí prodávat.

Mluvil jste o střídání období útlumu a rozmachu. Přijde podle vás další zima?

Další zima podle mě hodně dlouho nepřijde. Nelze říct, že když jsme v jedné oblasti využili datovou analytiku, že ji prostě nevyužijeme jinde, třeba v medicíně. Nakonec je nepodstatné, jestli si myslím, že auta bez řidiče jsou správná, anebo špatná. Důležité je, že umělá inteligence zlevňuje a zefektivňuje oblasti, ve kterých ji použijete. Z tohoto důvodu si myslím, že zima jen tak nenastane.

Co podle vás na zavádění umělé inteligence nejvíce podceňujeme?

Rychlost změn, které úzká umělá inteligence přináší. Ta na rozdíl od té obecné už svými schopnostmi v daných oblastech překonává člověka. Neuvědomujeme si, jak rychle se tyto technologie nasazují na činnosti, které dosud patřily desítky let lidem. Spousta práce bude mizet a lidé si nepřipouští, že se to může stát. Na začátku jste se ptal, zda se máme umělé inteligence obávat. Určitě bychom se měli obávat toho, jak nám umělá inteligence změní životy, jak změní fungování společnosti či ekonomiky a že se lidstvo dostatečně rychle na takové změny nepřipraví.

Obavy, že lidé kvůli umělé inteligenci přijdou o práci, jsou tedy oprávněné?

Bývalý americký prezident Barack Obama si nechal vypracovat zprávu o tom, jaký druh práce umělá inteligence zlikviduje. Prý sebere 83 procent práce, která je placena méně než 20 dolarů za hodinu. Ale sebere pouze čtyři procenta práce, která je placena více než 40 dolarů za hodinu. Levná zmizí, drahá zůstane. Já si myslím, že to není pravda. Práce se bude dělit podle toho, na co je orientovaná. Ta, která se soustřeďuje na lidi, tak ta zůstane. Ale ta, která se soustřeďuje na data a jejich analýzu, tak tu vykonají stroje. A tam je práce levná i drahá.

Jaká povolání tedy umělá inteligence nejvíce ohrožuje?

Roboti se nebudou starat o seniory, to prostě člověk udělá lépe. Umělá inteligence nebude konkurovat člověku v činnostech, které člověk dělá lépe. Možná ubude lékařů, protože značná část jejich práce spočívá v diagnostice a to může vykonat umělá inteligence, ale neubude sestřiček, protože ty nenahradíte. Na smrtelné posteli budu raději, když mi bude pomáhat sestřička než robot.

Možná budeme potřebovat také víc psychologů…

Ano, s tím souhlasím. Protože práce bude chybět, tak to pro nás bude samozřejmě psychický problém. Zároveň se nejspíš budeme dožívat delšího věku, takže se budeme muset naučit jinak zacházet s naším volným časem. To bude psychicky náročné.

Jak rychle může taková změna proběhnout?

Míru rychlosti budou diktovat technologie. Když korporace zaměstnává 20 tisíc lidí, něco vyrábí a zjistí, že díky technologii může propustit 15 tisíc lidí a vyrábět to stejné, tak to prostě udělá. Možná to bude v době, kdy na to společenský systém bude připravený, bude existovat shoda, jak se s takovou situací vypořádat. A nebo se společnost bude těšit tím, že montuje, montuje, montuje auta, a pak se najednou ukáže, že už auta nemontuje, protože se auto vyrábí jinak. A nebo v Německu. Že něco takového v České republice, která je průmyslovou zemí, nikdo neřeší, považuji za velmi primitivní a nezodpovědné.

Proč? Může snad umělá inteligence nějak zásadně dopadnout na ekonomiku celé země?

Máme tu hodně průmyslu, který teď dává práci, která půjde pryč. Máme poměrně málo práce budoucnosti. Technologie zlevní práci, a tím se ukáže, že v nějaké zemi existuje práce s velkou přidanou hodnotou, protože se v ní investovalo do inovací. Ale také se ukáže, že v jiné zemi si mysleli, že bude nejlepší investovat do montoven.

Jenže technologie zároveň řeknou, že montování zas tak cool není, že už třeba nejsou nutné spalovací motory a nikdo je už nebude kupovat. Což povede k novému rozložení bohatství ve společnosti. Budou země bohaté na práci a chudé na práci, nikoliv na nerostné suroviny. Země, kde práce bude, budou mocné a vlivné, ale země, kde práce nebude, budou podružné. Kvůli umělé inteligenci a automatizaci se z Česka může stát rozvojová země.

Lze ještě zatáhnout za záchranou brzdu?

Pořád máme šanci změnit priority a začít se podle nich řídit. Dokážu si představit, že pokud by se například stal prezidentem vědec, který ví, k čemu věda slouží, tak by ji mohl vyzvednout podobně jako například Václav Havel vyzdvihoval lidská práva. Když by lidem vysvětloval, k čemu jsou dobré inovace a že jsou důležitější než migrační krize, kterou strany zneužívají k svým zájmům, tak by společnost třeba naklonil někam jinam. A pak je to změna vzdělávacího systému.

Jak byste jej reformoval?

Když dneska kantoři učí děti informatiku, tak je to vlastně trapné. Učí je to, co děti už znaly před pěti lety. Nedává příliš smysl, aby se učily dělat prezentace, protože to už samy dávno zvládnou. Ano, mají se umět vyjadřovat a formulovat své myšlenky, ale to mají dělat v hodinách češtiny. Na informatice se mají učit programovat.

Co by jim programování přineslo?

Jednak větší flexibilitu na trhu práce, protože programování mohou kombinovat v jiných profesích. Programování bude stejně důležité, jako je teď schopnost dobře psát česky, počítat nebo dorozumět se anglicky. Bude to páteřní dovednost. Ale hlavně škola bude muset začít děti učit se učit, reagovat na změny a kreativnímu nebo kritickému myšlení. Pak taky schopnost zpochybňovat status quo nebo diskutovat o tom, co nefunguje. Znalosti budou až sekundární.

Jak by se ale něco takového vyučovalo?

Nejde o věci, které se dají napsat na tabuli. To se musí prostě vyzkoušet. Než aby se učitel postavil před žáky a tvrdil jim nějaká fakta, tak s nimi musí experimentovat nebo třeba debatovat. Může jim třeba navrhnout, pojďme řešit nějaký problém, pojďme k němu získat nějaká data a zamysleme se nad tím, jak taková data získáme? Najdeme na internetu? Musíme si je koupit? Nebo je musíme sami sesbírat? Tak to pojďme udělat.

Nějaký faktografický základ by ale děti mít měly, nemyslíte?

Ano, nějaký základ samozřejmě existovat musí. Na všech stupních vzdělávání. U nás na univerzitě například studenty drtíme matematikou, protože to je základ, který se prostě nezmění, ať budou technologie, umělá inteligence vypadat jakkoliv. To samé platí na základní škole. Nemůže to ale fungovat tak, že se základ rozdělí mezi biologii, chemii, fyziku a všichni učitelé si budou myslet, že jejich předmět je ten nejdůležitější, a proto výuku nafouknou znalostmi až k prasknutí.

Příští týden budou v Česku volby, jak by se podle vás měli chovat politici, aby stát připravili na změny spojené s umělou inteligencí?

Existuje spousta peněz, které se musí investovat. Měli bychom se snažit o to, aby se investovaly tady. Když se sem vizionáři z Ústí nad Labem snaží přemluvit Muska, aby tady postavil fabriku, tak by politici raději měli letět za ním a neletět do Číny domlouvat prodej fotbalového klubu, ze kterého Česká republika nic nemá. Že tu Číňané koupí firmu někoho jiného, je nepochopením slova investice. Místo toho by raději měli letět za Muskem a přemlouvat ho, aby tady tu fabriku postavil, že mu třeba dají pobídky. To by byl strategický tah, protože jeho auta se nejspíš budou vyrábět dalších 50 let.