Slovensko sa prebralo. Zůstalo proevropským ostrovem a ekonomicky dohání Západ rychleji než Češi

Slova slovenské hymny o probuzení země blesky vystihují sobotní krajské volby i ekonomickou situaci Slovenska v posledních letech. Ultrapravice propadla, Slovensko zůstává proevropským ostrovem střední Evropy a Západu se ekonomicky přibližuje rychleji než Češi.

Za tři týdny to bude 25 let od chvíle, kdy bylo rozhodnuto o zániku společného státu Čechů a Slováků. Od té doby se východní sousedé dotahují na ekonomickou úroveň starších zemí EU rychlejším tempem než Česká republika. Viditelné je to nejen na průměrné míře růstu ekonomiky, ale i na růstu podílu ekonomické úrovně vůči zemím EU.

Průměrná míra růstu české ekonomiky od roku 1994 činí 2,6 procenta, v případě Slovenska jde o 4,1 procenta. "To je do určité míry dáno nižší základnou, ze které slovenská ekonomika roste," upozorňuje ale hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Odkazuje tak na fakt, že vyspělejší ekonomiky obvykle rostou pomaleji.

Ekonomická úroveň obou zemí byla v 90. letech značně rozdílná. "V roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele podle parity kupní síly 76 procent průměru EU v ČR a 48 procent na Slovensku. Dnes je to 89 procent versus 77 procent," uvedl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte. Parita kupní síly zohledňuje různé ceny zboží a služeb v daných zemích.

Nicméně data OECD ukazují, že v minulém roce už byli Slováci ve zmíněném ukazateli na 95 procentech české úrovně. Ještě v roce 1992 byl slovenský HDP na obyvatele na 67 procentech českého, v roce 2000 na 77 procentech. Pokud bude trend pokračovat, Slováci brzy Česko přeskočí.

Například v produktivitě práce vyjádřené v HDP na odpracovanou hodinu jsou Slováci výkonnější než Češi už od roku 2006. Slováci jsou také dražší pracovní silou. Mzdy v Česku jsou přesto stále vyšší, byť i to by se v následujících letech mohlo změnit, jak ukázala dřívější analýza HN.

Pro příští dva roky počítá slovenská centrální banka se zrychlováním tempa růstu domácí ekonomiky až na 4,6 procenta v roce 2019, a to i díky novým investicím do automobilového průmyslu. Novou továrnu na Slovensku, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut, staví britská automobilka Jaguar Land Rover.

Naopak Česká národní banka očekává růst o 4,5 procenta a příští rok o 3,4 procenta. "Zatímco Slovensko je rychlejší, Česká republika se dá považovat za stabilnější ekonomiku," uvedl Marek. Zároveň je na Slovensku nezaměstnanost výrazně vyšší než v ČR a rozpočtová politika je v Česku obezřetnější, dodal. Výše nezaměstnanosti je skutečně českým esem v rukávu při porovnávání obou ekonomik. Zatímco v Česku činí v současnosti 3,8 procenta, na Slovensku je bez práce 6,4 procenta lidí.

Viditelný rozdíl mezi oběma zeměmi je pak podle ekonomů hlavně v měnovém vývoji. Zatímco Slovensko v roce 2009 přijalo euro, Česká republika zůstala u vlastní měny. "Vlastní měna v případě ČR většinu času působila spíše jako nárazník v případě nepříznivého vývoje, zatímco u Slovenska byl vývoj měny daleko citlivější na politické a ekonomické dění," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ekonomický vývoj tak podle Marka ukázal, že euro není zásadním faktorem pro úspěch či neúspěch. Nicméně podle Kovandy přijetí eura představovalo pro Slováky klíčový faktor, který je motivoval k přijetí liberálních reforem.

V různých indexech kvality života si ale Češi vedou stále lépe než Slováci. Tyto indexy zohledňují i pohled samotných občanů na situaci v jejich zemi a jejich spokojenost se stávajícím stavem. Těžkou koulí u nohy Čechů je především drahé bydlení. Naopak dobře si vedou ve srovnání zdravotnictví nebo pocitu bezpečí. Podrobnější porovnání evropských zemí přinesly HN v nedávné analýze.