"Doufám, že se dostaneme dost daleko od startovací rampy, abychom ji nepoškodili," krotí očekávání před startem obří rakety Falcon Heavy zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk. Chce tím říct, že jeho gigantická raketa, vzniklá spojením tří menších, vzlétne alespoň tak vysoko, aby rampa její případnou havárii přežila. Nezní to zrovna sebevědomě, Musk si ale může dovolit tak trochu shodit sám sebe: mnohokrát se už dokázal z neúspěchu otřepat a pokračovat směrem, který si vytyčil.
Raketa Falcon Heavy si má premiéru odbýt v prvních týdnech nového roku. Žádný jiný současný nosič se jí svými parametry ani zdaleka neblíží. Na výšku měří 70 metrů, při startu váží více než 1400 tun a na oběžnou dráhu vynese 64 tun nákladu. Nejsilnější ruské, čínské, evropské či americké rakety dnes neunesou ani polovinu. Elon Musk od ní očekává, že bude vynášet na oběžnou dráhu velmi těžké komunikační družice a vypraví se i k Měsíci.
Přes svoje úžasné parametry je přitom Falcon Heavy jen mezičlánkem ve smělých Muskových plánech. Zakladatel SpaceX už plánuje další, ještě větší raketu, která by měla mimo jiné dopravit člověka na Mars a změnit mezinárodní leteckou dopravu.
Muž, který dohnal velmoci
Firmu SpaceX Musk založil v roce 2002. Coby technologický inovátor chtěl tehdy poslat na Mars malé robotické vozidlo, v němž by na dálku pěstoval rostliny. Představoval si, že studenti na celém světě budou pečovat o stejné sazeničky, jaké porostou na Marsu, a porovnávat je s mimozemskou farmou. Jenže pak zjistil, že cena za vynesení nákladu do vesmíru by oproti tomu, kolik chtěl utratit, byla více než desetinásobná. Projekt tak uložil k ledu a rozhodl se rovnou od základů změnit svět dopravy do kosmu.
Postupně představil svůj první nosič, raketu Falcon 1 (již se nepoužívá), a časem i Falcon 9, který dnes tvoří základ jeho flotily. Kromě toho vznikla v dílnách SpaceX loď Dragon, sloužící k dopravě nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní se chystá její pokročilejší verze, v níž by se již v příštím roce měli proletět kosmonauti – a pak bude pravidelně zajišťovat dopravu posádek na stanici. Musk se tedy brzy bude moci pochlubit tím, čím dosud disponovaly jen Rusko, Spojené státy a Čína: jak vlastní raketou, tak kosmickou lodí schopnou nést posádku.
Nejvíce ovšem Musk překvapil tím, že vyvinul technologii vícenásobné použitelnosti prvních stupňů svých raket Falcon 9. Ty po splnění úkolu a odhození již nekončí bez užitku na mořském dně; ve vertikální poloze, jako v nějakém sci-fi filmu, přistávají zpátky na Zemi a po nezbytné kontrole se vracejí na start. Muskovým snem je dotáhnout tento koncept k dokonalosti: s centimetrovou přesností dosednout přímo na startovací rampu, znovu natankovat a prakticky bez údržby raketu vyslat pouhý den po přistání na novou misi.
Kromě toho již v nejbližších týdnech poletí do vesmíru prototypy komunikačních družic "Made in SpaceX": v rámci dalšího ambiciózního Muskova plánu s neoficiálním označením Starlink by mělo být do vesmíru vysláno 7518 satelitů, které vytvoří celosvětovou síť vysokorychlostního internetu s plánovaným zahájením provozu v roce 2020. Na podrobnosti si ještě budeme muset počkat, v kombinaci se satelitními modemy však tato technologie nabízí úplně nový způsob přenosu dat. Internet by se mohl dostat k miliardám lidí, kteří k němu dnes nemají přístup. Otevřely by se tím také nové možnosti pro internet věcí, připojení nejrůznějších přístrojů na světovou síť.
Obří výzvy pro obří raketu
Nejvíc pozornosti teď ale poutá právě Falcon Heavy. I při své obrovitosti je zdánlivě jednoduchý – právě proto, že vznikl spřažením tří stupňů již existujících raket Falcon 9. Ostatně na premiérovém exempláři poletí hned dva stupně, které už za sebou "křest vesmírem" mají. Jen prostřední stupeň je vyroben nově.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
