Technologická firma v ostrovním ráji: Jak se podniká na Mauriciu

Zakládání nové společnosti v zahraničí je vždy dobrodružství - tím spíš, když si vyberete sopečnou skálu o velikosti Lucemburska uprostřed Indického oceánu. A přece se o Mauriciu už nějakou dobu mluví v celém regionu, a to z dobrých důvodů.

Nominálně jde o africký stát, ovšem tento ostrov je spíš tavicím kotlem afrických, asijských a evropských vlivů. Kdysi se proslavil cukrovou třtinou a drahocenným modrým mauritiem, v poslední době však dobré řízení státu a rozmach turistiky katapultovaly malý národ mezi ty nejslibnější státy na jižní polokouli. Mauricius je již několik desetiletí stabilní demokracií s bezpečnými ulicemi, bezplatným zdravotnictvím i školstvím, solidní infrastrukturou a skvělým klimatem. Stát rovněž napřel značné úsilí k tomu, aby se stal finančním a technologickým centrem regionu, počínaje kvalitním vzděláváním a příznivými daňovými podmínkami.

Když jsme začali hledat vhodné místo k založení vývojářského studia, měli jsme na stole řadu možností. Technologický sektor ve střední a východní Evropě už není z hlediska personálních nákladů zdaleka tak atraktivní a mnoho z tamějších nejtalentovanějších expertů si již sehnalo lépe placenou práci na Západě a na Blízkém východě. Africkým zemím chybí pořádná infrastruktura a technologicky vzdělaná pracovní síla, zatímco asijské země jako Pákistán či Indie se buď utápějí v byrokracii, nebo jsou příliš daleko, než aby mohly poskytovat flexibilní služby pro evropské časové zóny. Totéž platí o Latinské Americe.

Mauricius nám přišel jako přirozená volba a po patnácti měsících fungování nové firmy lze s rostoucí mírou jistoty konstatovat, že to bylo správné rozhodnutí. Chcete-li se dozvědět základní informace o tom, jak se na ostrově podniká, pak čtete správný článek.

Teoreticky si můžete zažádat o všechna nutná povolení sami. Vřele však doporučujeme najmout si dobrého právníka, ušetříte si tak spoustu starostí. Kontaktovali jsme zhruba dvacet právnických a poradenských firem a nakonec vybrali KSN Associates vedenou jednou z nejbystřejších mladých právniček na ostrově Keseenou Chengadu. Nikdy jsme nelitovali. Do našeho nejužšího výběru se dostala ještě renomovaná mezinárodní poradenská firma Moore & Stephens, která i přes image velké značky dokázala nabídnout překvapivě konkurenceschopné ceny.

Přestože se Mauricius podle indexu snadnosti podnikání dostal do první desítky zemí světa, založit společnost trvalo několik týdnů. Místní úřady tvrdí, že firmu lze založit za méně než sedm dní, což je technicky vzato pravda – nejdřív ovšem musíte získat veškerou potřebnou dokumentaci. Pocházíte-li z anglofonní či frankofonní země, budete mít tuto práci mnohem snazší, protože můžete přeskočit obávanou „lokalizaci“ všech svých dokumentů včetně apostil (úředního ověření). Na druhou stranu lze celým procesem proplout ze zahraničí a k tomu, abyste na ostrově založili podnik, na něj vůbec nemusíte vkročit.

Vaše firma může mít jedno z následujících právních postavení:

* neveřejná akciová společnost

* společnost s garancí

* akciová společnost s garancí

* společnost s ručením neomezeným

* zahraniční společnost

* společnost s omezeným trváním

Všechny výše zmíněné společnosti mohou být vedeny jako klasická lokální entita, nebo licencovány v kategorii 1 či kategorii 2 globálních obchodních společností (GBC). Tyto licence jsou populární u zahraničních investorů, protože skýtají značné výhody v oblasti zdanění. Společnosti typu GBC1 dostávají daňové úlevy a těší se faktické sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši tří procent; společnosti typu GBC2 na Mauriciu neodvádějí vůbec žádnou daň z příjmů právnických osob a nejsou na ostrově považovány za daňové rezidenty. Nemohou podnikat na území Mauricia, díky čemuž jsou vhodným nástrojem zejména pro správu aktiv.

My jsme zvolili opačný přístup. Naším cílem bylo vytvořit mauricijský tým a poskytovat služby mezinárodním klientům, takže nejlépe nám vycházela standardní místní neveřejná společnost, analogie české s. r. o. Na tento typ firmy nejsou žádné speciální nároky kromě jednoho Mauricijce ve správní radě. Pokud si zvolíte speciální kategorii malá soukromá společnost, usnadníte si život díky tomu, že nemusíte podstupovat audit či jmenovat (a platit) tajemníka společnosti.

Jednání s místními úřady je celkem příjemné a bezproblémové. Totéž už bohužel nelze říci o některých soukromých službách zásadních pro váš byznys. Dominantní místní bankou je Mauricius Commercial Bank (MCB) a každý mauricijský expert vám dozajista poradí, že právě tam si máte otevřít firemní účet. A má pravdu – jakmile se účet zprovozní. Nám ho založili za chviličku, ale rozběhnout internetové bankovnictví trvalo bezmála měsíc a po tu dobu bylo řízení financí peklem na zemi.

V porovnání s Orange / Mauritius Telecom je ovšem MCB vzorem efektivity. Zprovoznit internet měl být jednoduchý úkol, ale zvrhl se do frustrujícího kolečka vyplňování a rušení žádostí, otevírání dveří dlouho očekávaným technikům, kteří se s námi za pár okamžiků rozloučili se slovy „Omlouvám se, ale tenhle typ my neinstalujeme – budou vám muset poslat jiný tým“, stížností kvůli fakturám za služby, které jsme nikdy nedostali, a tak dále. Údajně existují jedinci, kteří se domohli internetu od Orange, aniž by obětovali poslední zbytky duševního zdraví, ale než se vydáte na cestu k šílenství s národním poskytovatelem, zvažte nejdřív konkurenční Emtel nebo jinou alternativu.

Ještě lépe ovšem pořídíte, když si vyberete kancelář, kde už je internet nainstalovaný. Zařízení pronájmu obvykle znamená hladký proces, nabídka nejrůznějších prostor za přijatelné ceny je pestrá. Kancelář o více než sto metrech čtverečních v centru Port Louis lze sehnat od 750 eur měsíčně, ačkoliv některé lokality jsou bez zjevného důvodu pokládány za lukrativnější, a tudíž výrazně dražší.

Není ovšem na škodu se pořádně rozmyslet, než se usídlíte v Port Louis. Nepotřebujete-li být v častém styku s vládními činovníky, pak vám hlavní město nenabízí o moc víc než horko, prach, hluk a ustavičné dopravní zácpy. Pokud potřebujete přístup k nejvyššímu počtu potenciálních zaměstnanců, rozhoďte sítě o něco dál na jih do deštivého vnitrozemí ostrova, kde najdete souměstí Beau Bassin, Quatre Bornes, Rose Hill, Phoenix, Vacoas, Floréal a Curepipe. Ani tam není mnoho k vidění, ale nájmy mohou být až o 50 % nižší než v metropoli. Malá společnost, která nepotřebuje nabírat lidi po desítkách, by měla zvážit severní pobřeží – skvělé počasí po celý rok, nádherné pláže v docházkové vzdálenosti od kanceláře a solidní infrastruktura pro práci i pro život.

Jakmile si pořídíte kancelář, je načase ji zalidnit. Práce s Mauricijci má svá specifika a jako všude na světě se přednosti mísí se slabinami. Západní manažeři si obyvatele tropických zemí často stereotypně zaškatulkují jako lehce lenošné. Ne že by to někdo řekl nahlas, ale i tak je tato pomýlená představa rozšířená. Při poctivém přístupu zjistíte, že předsudky pramení spíše z nedostatku manažerských kvalit týchž expatů, kteří si ustavičně stěžují na nízkou pracovní morálku.

Nemohu do práce, včera jsem moc tancovala

Po pravdě řečeno, Mauricijci sice pracují v pomalejším tempu než Evropané či Američané, zato usilovněji a déle. Deset či dvanáct hodin denně je v mnoha firmách norma, stejně jako pracovní soboty. Problémem není nedostatek snahy, spíše produktivita. Mnozí místní zaměstnanci postrádají zkušenosti s efektivními systémy řízení. Očekávejte, že bez patřičného školení vyplýtvají vaši lidé spoustu hodin na řešení okrajových detailů a místo synergického týmu budou připomínat spíš nesourodý shluk náhodně vybraných jedinců. Při školení budete možná muset vysvětlovat postupy častěji než ve své domovské zemi, ale stojí to za úsilí – mauricijští zaměstnanci dokážou být úžasní.

Přestože mateřštinou většiny vašeho personálu bude francouzština (zejména v místní kreolské verzi), valná většina obyvatelstva mluví anglicky, a často navíc jedním dalším zděděným jazykem – Mauricius je imigrantská země a mnoho rodin má indické, čínské a stále častěji i jihoafrické kořeny. Školský systém je na africké poměry vynikající a obzvláště mladí absolventi prahnou po profesním růstu. Když dostanou šanci, dokážou k úkolům přistoupit velmi kreativně, a přitom ne na úkor výsledku. Mauricius je znám jako výjimečně tolerantní a živá společnost, tavicí kotel všemožných kultur a to se odráží i v kanceláři; konflikty jsou vzácné a pracovníci se dokážou rychle přizpůsobit jakýmkoliv okolnostem. Vzdělání, skromnost, píle a inteligence se často snoubí v jednom člověku, a to vše za výrazně nižší mzdy než v Evropě – průměrná mzda nedosahuje ani 700 eur a nejrůznější experti vás mnohdy vyjdou dvakrát levněji než v Evropě.

Mauricijští zaměstnanci mají ovšem i své mouchy. Zatímco typický Němec přistupuje k eventuálnímu využití nemocenské s obezřetností a strategickým plánováním hodným menší vojenské operace, mnoho ostrovanů jednoduše zůstane doma, kdy se jim zachce. „Včera jsem moc tancovala a bolí mě záda“ – tak se omlouvala jedna operátorka call centra svému šéfovi. A zdaleka nejde o nejchabější výmluvu.

A připravte se, že se setkáte s dalšími důvody absencí. Každý Mauricijec má hromadu příbuzných, kteří se neustále žení, vdávají a umírají. Účast na svatbách a pohřbech je pro nejbližší rodinu povinná. To vám může přijít vcelku rozumné, ale zatímco v Evropě si pod pojmem „nejbližší rodina“ představujeme spíše jednotky osob, na Mauriciu to znamená desítky.

V mauricijském kalendáři je patnáct svátků, které se obvykle pojí s některou místní náboženskou/etnickou skupinou (hinduisty, muslimy, křesťany a Číňany), a zaměstnanci je s radostí ctí – všechny. Muslimové tudíž nechodí do práce o Štědrém dni, hinduisté zůstávají doma na čínský Nový rok, křesťané slaví Divali a tak dále. Rozhodně neočekávejte nějaké pracovní výkony v prvním lednovém týdnu. Přestože oficiálně jsou svátkem jen dva dny, veškeré obyvatelstvo ostrova vytáhne na pláž od pondělí do neděle.

Nové zaměstnance obvykle najdete prostřednictví tří nejnavštěvovanějších on-line zprostředkovatelen práce. K zaměstnavatelům je nejpřívětivější Mauricius Jobs (https://www.mauritiusjobs.mu), protože jej provozuje stát a volná místa se zde inzerují zadarmo. Bůhvíproč však právě z tohoto webu chodí nejméně vhodných žadatelů. Orange Jobs (http://jobs.orange.mu) je provozován telekomunikačním operátorem Orange a za slušnou cenu zprostředkuje dobré výsledky. Jejich systém ovšem bohužel umožňuje platby jen zákazníkům Orange. Nejvyšší počet reakcí obvykle zajistí MyJob.mu (http://www.myjob.mu), nepřekvapivě ten nejdražší ze tří webů a také ten nejbyrokratičtější. Můžete-li si to dovolit, využijte služeb všech tří zároveň, dočkáte se nejlepších výsledků.

Při nabírání zaměstnanců pamatujte na to, že zaměstnavatel je ze zákona povinen hradit cestovní náklady zaměstnancům, kteří bydlí dál než tři kilometry od pracoviště. Hromadná doprava není drahá, ale pokud několik členů týmu bude dojíždět zdaleka, u malé firmy se to už projeví.

A když mluvíme o zákoníku práce, zde je pár dalších drobností: každý zaměstnanec pobírá třináctý plat, který se povinně vyplácí s prosincovou mzdou. Má také nárok na hodinovou pauzu na oběd plus na jednu dvacetiminutovou pauzu. Po dvanácti měsících získá zaměstnanec nárok na benefity jako dvacet dní placené dovolené, patnáct dní placené nemocenské a po narození potomka tři měsíce mateřské dovolené (pět dní pro otce.)

Zaměstnanci platí stejné daně jako místní společnosti, tedy patnáct procent z hrubého příjmu. Stát jim poskytuje určité úlevy, zejména daňovou slevu na děti. Mauricijští národohospodáři očividně milují číslo patnáct, neboť na této úrovni je stanovena i sazba DPH.

Vezmeme-li v potaz podmínky pro podnikání, kvalitu života a celkovou úroveň země, pak je Mauricius blízko ideálu. Jedná se samozřejmě o malý trh se všemi nevýhodami, které k tomu náleží, ale pro outsourcing či jako vstupní brána na africké a jihoasijské trhy se hodí výborně. Řadu příležitostí však nabízí i místní prostředí, například v oblasti nemovitostí, cestovního ruchu či obnovitelných zdrojů energie.

Autor je ředitelem Blue M a předsedou Rady pro česko-mauricijskou obchodní spolupráci (CMBC).