Státní lesy soutěžily tendry za téměř 4 miliardy korun. Čtvrtinu z nich vyhrála firma ze skupiny Agrofert

Firma Uniles ze skupiny Agrofert nabídla nejlepší cenu na prodej dřeva a lesnické práce v soutěži státního podniku Lesy ČR. V náhradním tendru má Uniles šanci získat zakázky, které zohledňují stávající propad cen dříví na trhu. Celkově může vyhrát 25 ze 109 soutěžených územních jednotek. V případě podniku Uniles jde o těžbu dřeva na území 128,5 tisících hektarů lesa a milion vytěžených kubíků dřeva v horizontu od jednoho do pěti let. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová upozorňuje, že kvůli převaze síly všechny zakázky firma nezíská. V těžbě dřeva skončila druhá firma Petra a třetí Kloboucká lesní. 

Celkem se do soutěže přihlásilo 38 firem, což je druhý největší počet od roku 2012. Podniky bojovaly o zakázky za 3,9 miliardy korun. Předběžné výsledky tendrů zveřejnil v pondělí dopoledne generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. "Hodnotící proces je na začátku a nemůžeme mluvit o finálních výsledcích," říká Szórád. Soutěže se týkají jednotek, na nichž lesnické firmy Lesům ČR předčasně vypověděly smlouvy v důsledku lesních kalamit. "Tendry trvají od jednoho do pěti let. Některé zakázky jsou tedy na rok, jiné na delší období. Respektujeme tak zavedený senátní systém," dodává. 

Uniles je jedinou firmou, která podala nabídku na všechny soutěžené jednotky. Ostatní uchazeči se většinou snažili o zakázky, kde dosud působí. Největší ztráty utrpěla společnost Progles – do tendru se vůbec nepřihlásila a opustila všech 14 jednotek, které měla obhajovat.

Za firmou Uniles se umístily shodně s 11 nejlepšími nabídkami firmy Kloboucká lesní a Jihozápadní dřevařská. Na dalších místech skončily firmy Aclesia s devíti jednotkami, skupina Petra s osmi jednotkami a firma Stora Enso Wood Products Ždírec se šesti jednotkami.

Uniles podal během posledního čtvrt roku podruhé nejlepší cenu. Na podzim získal v soutěži deset kontraktů.

Propad cen na trhu

Lesy ČR vypisují nové tendry poté, co stát umožnil těžařským firmám beztrestně odstoupit od stávajících smluv. Podniky argumentovaly kůrovcem a polomy, kvůli kterým je na trhu přetlak dřeva a jeho cena klesá. Lesnické společnosti si stěžovaly, že stávající smlouvy s Lesy ČR jsou pro ně nevýhodné. Ve velkém proto využily možnosti bez sankcí odstoupit od stávajících smluv se státním podnikem. Zrušily 76 procent zakázek na lesnické práce, těžbu dřeva a jeho prodej po celém Česku. Největší objem vypověděly firmy Petra, Progles nebo Uniles ze skupiny Agrofert.

Někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve uvedl, že trvání na stávajících smlouvách by mohlo v situaci, kdy je na trhu velké množství dříví z kalamit a padají jeho ceny, vážně ohrozit byznys těžařských firem i jejich zaměstnance.

"Drtivá většina těžařských společností se potýká s ekonomickými výsledky, které odrážejí loňskou kalamitní situaci. Počet účastníků tendru LČR Březen 2018+ nicméně vnímám tak, že firmy mají nadále zájem se soutěží účastnit," řekl výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Zdeněk Musil. "Cena dříví většinově stagnuje. U některých sortimentů došlo k drobnému oživení," popisuje Musil.

Státní lesy ale kvůli novým tendrům v příštích letech přijdou o stamiliony korun. Například bývalý lesní správce Lesů ČR Zdeněk Valný však mluvil o nebezpečném precedentu: "Beztrestné a bezsankční rušení veřejných zakázek povede k drastickému propadu tržeb podniku a zdeformuje trh se dřevem," řekl před nějakou dobou.

Firmy nyní ve státních lesích pracují na základě pětiletých smluv, které jsou každý rok uzavírány na pětinu jejich území. V rámci zakázek nabízejí firmy ceny, za jaké práce odvedou a kolik Lesům ČR zaplatí za kubík vytěženého dřeva. Vypovězené kontrakty se týkají smluv, které měly končit postupně k 31. prosinci 2018, 2019, 2020 a 2021.

Za propad cen mohou kalamity nejen v Česku, ale i v okolních zemích. Jen v Bavorsku, Horním Rakousku, na Slovensku a v Polsku loni popadalo 16 milionů kubíků dřeva − zhruba stejně, kolik se ročně vytěží v celém Česku. Kůrovcem jsou pak nejvíce postiženy severní Morava a Slezsko. Situaci ještě zhoršila loňská srpnová větrná kalamita.