Česko uzavře s EMH do týdne dodatek k memorandu o těžbě lithia, oznámil Hüner. Australané budou návrh ještě doplňovat

Česko uzavře s australskou firmou European Metal Holdings (EMH) do jednoho týdne dodatek k memorandu o těžbě lithia u Cínovce. Ve čtvrtek po jednání se zástupci EMH a dceřiné firmy Geomet to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). O obsahu dodatku podle něj ještě není možné mluvit. Variant kapitálových účastí je podle ministra několik, nevyloučil ani účast státní firmy Diamo.

"Jednání bylo delší, než jsem předpokládal. Během něj jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právní závaznosti. A abychom toto vnímání stvrdili i právně relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že k memorandu uzavřeme dodatek do jednoho týdne," uvedl Hüner.

"O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit. Jeho návrh jsme předali partnerům. Ti řekli, že ho doplní o záležitosti, které vnímají ze své strany a s ohledem na ochranu akcionářů," uvedl ve čtvrtek ministr. Zároveň řekl, že právo těžby cínoveckého ložiska nevychází z memoranda, ale z povolení geologického průzkumu.

O tom, jestli by lithium do budoucna mohla těžit i státní firma Diamo, nebo to bude soukromý investor, je podle něj předčasné hovořit. "I této záležitosti jsme se dotkli a bude to předmětem dalších jednání. Názor na to zatím není možné mít, protože existují varianty možných kapitálových účastí," dodal Hüner.

Lithium je v Česku politickým tématem

Těžba lithia se loni v říjnu, několik dní před parlamentními volbami stala jedním z důležitých volebních témat. Hnutí ANO nynějšího premiéra menšinové vlády Andreje Babiše napadlo tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD) kvůli podpisu memoranda s australskou společností European Metals. Babiš tvrdil, že je pro Česko nevýhodné, protože stát zavazuje k ochraně zahraničních investic a může státu případně prohrát miliardovou arbitráž. Tvrdě proti možnosti těžby lithia zahraničními těžaři vystupovali komunisté a hnutí Tomia Okamury – tedy strany o jejichž podpoře se menšinová vláda ANO může v budoucnu opírat.

Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou. Hüner už dříve sdělil, že ministerstvo zrušení memoranda zatím neplánuje. Generální ředitel Geometu Richard Pavlík loni v dubnu řekl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní, nebo dokonce stát jako takový. Podle Hünera je vstup státu do holdingu jedním z možných řešení. "Variant pro diskusi s partnerem je ale celá řada," dodal.

Ministr o těžbě lithia na Cínovci: Chceme prosadit dodatek k memorandu

Ve svém programovém prohlášení Babišova vláda uvádí, že prošetří okolnosti, způsob a předmět uzavřeného memoranda a prověří možnosti těžby a zpracování lithia ve státním podniku Diamo. Maximální efekt z těžby všech nerostných surovin má podle vlády zůstat v rukou státu.

Vlastníkem průzkumné licence je firma Geomet

Průzkumné licence pro oblast Cínovce, kde se nachází asi čtyři procenta světových zásob lithia, vlastní česká společnost Geomet. Tu v roce 2013 koupila australská European Metals, která financovala asi 350 miliony korun i další průzkum, jenž vedl až k předběžné studii proveditelnosti těžby. Firma její možné zahájení předpokládá kolem roku 2022 a uvádí možnou roční produkci 21 tisíc tun lithiového karbonátu z asi 1,7 milionu tun vytěžené rudy. Pro zahájení těžby jsou ale třeba další investice kolem 10 miliard korun. Australané naznačují, že mají o zapojení státu do těžby lithia zájem.

Společnosti typu European Metals, která je kotovaná na burze v Londýně, získávají peníze od investorů – ať už prodejem akcií nebo opcí na budoucí akcie. Jde stále o poměrně rizikové investice, jež politická nejistota může ohrozit, protože si potenciální investoři tuto možnost vyhodnotí jako příliš riskantní.

Největším akcionářem European Metals je v tuto chvíli s téměř 21 procenty americká společnost Cadence Minerals. V posledních několika měsících získal podíl ve firmě také investor Pavol Krúpa z Arca Capitals.

Těžit se může i jinde

V Krušných horách jsou asi čtyři procenta světových zásob lithia. Jde o největší ložiska v Evropě, ale nikoliv jediná. Další významný zdroj je v Srbsku, kde se na přípravě projektu podílí těžební gigant Rio Tinto, který už do projektu investoval skoro 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Tato firma uzavřela loni se srbskou vládou také memorandum.

Těžit se může i na německé straně Krušných hor, kde se nachází asi třetina zásob z Cínovce. Případná těžba tady nenaráží na problémy ze strany státu. Loni poloviční podíl v projektu koupila těžební společnost Bacanora Minerals, která má opci také na zbylý podíl výrobce solárních panelů SolarWorld, jenž se loni dostal do finančních problémů a neměl peníze na pokračování v přípravě těžby. Bacanora Minerals rozjíždí i důl v Mexiku, kde má těžba začít v roce 2020. Lithium bude odebírat hlavně americká automobilka Tesla Motors.

Většina lithia používaného do baterií pro elektromobily, mobily či úložiště elektřiny nyní pochází z Austrálie nebo Chile. V roce 2016 se na světě vytěžilo asi 36 tisíc tun lithného karbonátu, což je bílý prášek, který se musí z vytěžené rudy chemicky získat. Globálnímu trhu s lithiem v současnosti dominují čtyři těžební firmy – americká Abermarle, chilská SQM, čínská Tiangi a americká FMC.

European Metals není jedinou firmou, která v Česku vidí příležitost v lithiu. Z odkališť po bývalé těžbě na Cínovci a v Horním Slavkově, kde je přibližně 7500 tun lithné slídy, chce investiční společnost RSJ pomocí separační linky získat meziprodukt k výrobě asi 40 tisíc tun lithiového karbonátu. V případě Cínovce už má všechna potřebná povolení.

O průzkum potenciálních ložisek kobaltu se v oblasti bývalého měděného dolu v Tisové na Sokolovsku snaží jiná australská firma, Auroch Minerals.