Kryptoměny minulý týden odepsaly 200 miliard dolarů, bitcoin za měsíc klesl o více než polovinu. Na vině je panika nováčků i zprávy o regulaci

Lidé, kteří v prosinci naskočili do vlaku jménem bitcoin s vidinou rychlých zisků, nyní spíše přemýšlí, jak co nejvíc minimalizovat své ztráty. Celý trh kryptoměn prochází od počátku roku masivní korekcí. Jen minulý týden klesla hodnota všech měn o více než třetinu, a trh tak odepsal dalších 200 miliard dolarů.

Nejvíc pozornosti přitahuje největší a nejznámější digitální měna bitcoin. Jeho hodnota se během prosince zvedla zhruba z 10 tisíc dolarů za kus až na dvojnásobek. Od půlky prosince ale vytrvale klesá a v pátek se prodával i za 8200 dolarů. To je pokles téměř o 60 procent.

Hodnota bitcoinu za poslední tři měsíce, Zdroj: coinmarketcap.com

Byly ale i horší investice. Například ripple, který má umožňovat snadné a rychlé převody peněz mezi bankami. Okolo něj se rozpoutala mánie po novém roce, kdy jeho hodnota jen během dvou měsíců vyskočila téměř 18x na 3,7 dolaru za kus. Nyní se prodává jen zhruba za 70 centů, méně než pětinu.

Hodnota ripplu za poslední tři měsíce, Zdroj: coinmarketcap.com 

Důvodů poklesu je pravděpodobně hned několik. Podle expertů hraje roli panika nováčků, kteří se nechali zlákat možností rychlého zbohatnutí a dnes se ztrátou prodávají, aby nepřišli o všechno.

Poslední měsíc byl ale plný negativních zpráv. Opakovaně se objevovaly spekulace o další možné regulaci kryptoměn – minimálně v Číně a Jižní Koreji se ale ukázaly jako nepodložené.

Naposledy se za větší kontrolu bitcoinu a dalších postavil indický ministr financí Arun Jaitley. Ten se ve čtvrtek podle listu The Hindu nechal slyšet, že indická vláda "nepovažuje kryptoměny za legální platidlo a použije všechny dostupné prostředky, aby je zastavila".

Tvrdé výroky ale přišly i z Evropy. Ve společném prohlášení slíbili tvrdou regulaci dva týdny nazpět i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron – bitcoin podle nich znamená "riziko pro finanční stabilitu". A jen pět dní po nich vystoupila i britská premiérka Theresa Mayová, která chce proti kryptoměnám zasáhnout kvůli jejich údajné popularitě mezi kriminálníky.

Hodnota kryptoměn za poslední tři měsíce, Zdroj: coinmarketcap.com

Vliv mohou mít ale i kroky korporací. I přes to, že se zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg opakovaně pozitivně vyjadřoval o bitcoinu a dalších, jeho sociální síť tento týden oznámila, že bude blokovat jakékoliv reklamy propagující produkty a služby spojené s kryptoměnami.

A ve čtvrtek zase Apple odstranil z App Storu aplikaci Telegram. To je komunikační a chatovací program velmi oblíbený v kryptokomunitě. Důvodem měl být "nevhodný obsah", detaily ale nebyly zveřejněny.

Nutno dodat, že pokusů o regulaci zažil trh už nespočet. Podobné, i když ne tak razantní propady proběhly v září 2017 a v roce 2014 kvůli plánovanému omezení kryptoměn v Číně. Jak se ale ukázalo, zájem investorů byl silnější. Zatímco po zásahu čínské vlády v roce 2014 trvalo bitcoinu tři roky, než se dostal na původní hodnotu, loni to nebyly ani dva měsíce.

A stejně jako se některé státy snaží digitální měny stále více regulovat, země jako Estonsko či Švýcarsko jsou jejich velkými propagátory. Nové technologie a investice se svojí otevřeností vůči kryptosvětu snaží přilákat i Bělorusko. A nakonec i Jižní Korea, u které se spekulovalo o zákazu obchodování s kryptoměnami, tento týden přiznala, že už kvůli samotné podstatě bitcoinu a dalších měn není něco takového prakticky možné.