Firmy a řadové uživatele počítačů z celého světa loni kybernetické útoky připravily o rekordních 600 miliard dolarů, což představuje skoro jedno procento celkového globálního HDP. Podle antivirové firmy McAffee, která nyní s tímto údajem přišla ve své zprávě o počítačové kriminalitě, se tak celková výše škod způsobených hackery od roku 2014 zvýšila bezmála o 160 miliard dolarů.
Stejně jako v minulých letech mezi nejrozšířenější zločiny patřily kybernetické útoky na banky, krádeže osobních údajů nebo také podvody spojené s bitcoiny a dalšími digitálními měnami. "V budoucnu očekáváme další nárůst útoků na špatně chráněná zařízení pro internet věcí a tvorbu virů napadajících internetové servery-cloudy," uvádí zpráva McAffee, kterou společnost sestavila spolu s americkým Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Dodává přitom, že nejrychleji rostoucí skupinou hrozeb jsou takzvané vyděračské viry (ransomwares), které lidem zašifrují jejich počítačové disky. Jejich autoři následně po poškozených vymáhají peníze za jejich odblokování.
Číňané kradou nápady, Severokorejci bitcoiny z Jihu
Analýza potvrzuje, že kybernetické zločiny už dávno nejsou doménou osamocených hackerů. Za útoky nejčastěji stojí organizované skupiny, které své služby prodávají firmám i některým národním státům na tisících ilegálních on-line tržištích. Ta se ukrývají na takzvaném darknetu, což je část internetu, která svým uživatelům umožňuje skrývat vlastní identitu.
"Věříme, že Rusko, Írán a Čína jsou nejvíce aktivní státy, co se týče útoků na finanční instituce. Čína pro změnu zůstává nejaktivnější zemí ohledně provádění průmyslové špionáže," uvádí McAffee. Podle něj si třeba Rusko hackery spíše najímá. Čína pro změnu využívá vlastní útočníky, kteří jsou napojení na tamní armádu.
Číňané nejčastěji útočí na podniky z USA, kterým kradou nápady. Americké úřady v minulých letech odhadovaly, že čínská průmyslová špionáž působí tamní ekonomice roční škody ve výši zhruba 20 miliard dolarů. Dohoda bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem z roku 2015 o ukončení čínského špionážního programu prý ale výši škod snížila na aktuálních pět miliard dolarů ročně.
Rusové si pro změnu nejvíce vydělávají počítačovými útoky na banky v rozvojovém světě. Severokorejci zase napadají bitcoinové burzy se sídlem na jihu Korejského poloostrova. "Jen loni tamní hackeři napadli nejméně tři jihokorejské burzy obchodující s kryptoměnami. Ty jsou pro Severokorejce vítaným cílem, protože se ziskem bitcoinů, které jsou anonymní, mohou nepozorovaně obcházet mezinárodní sankce," uvádí zpráva McAffee.
Celkově podle americké společnosti platí zvyšující se počet útoků na individuální uživatele. Loni měla třeba nejmenovaná ruská skupina hackerů získat 1,2 miliardy uživatelských jmen a hesel spolu s více než půl miliardou e-mailových adres. Známý je také únik více než miliardy osobních údajů z e-mailových účtů uživatelů elektronické pošty Yahoo!. Takovéto údaje typicky slouží ke krádežím identit či následnému vysávání osobních kont.
Pozor na zneužívání počítače k těžbě kryptoměn
Česká antivirová společnost Avast navíc upozorňuje i na zvyšující se množství zneužívání osobních počítačů k takzvané těžbě digitálních peněz. Nové virtuální mince vznikají strojovým výpočtem mnoha počítačů. Protože jde ale o energeticky náročný proces, snaží se tvůrci měn ušetřit na vlastních účtech za elektřinu, když jejich výrobu nepozorovaně umisťují na cizí počítače či mobilní telefony.
Ty jsou potom ovšem mnohem více přetížené a rychleji se opotřebí. "Nebezpečí těžení kryptoměn také spočívá v nárůstu účtů za elektřinu. Těžba výrazně zatěžuje počítač, a pokud probíhá delší dobu, negativně se projeví právě na spotřebě elektrické energie," říká bezpečnostní expert Avastu Michal Salát.
Jeho firma uvádí, že napadený počítač se pozná podle toho, že výrazně hučí, i když na něm právě nejsou zapnuté žádné programy. Základní možnost, jak podobnému zneužívání předcházet, prý spočívá v pravidelné aktualizaci všech počítačových programů i operačního systému a využívání antiviru.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist