Spolupráce s Nokií urychlí nasazení 5G sítí v Česku, říká vývojář z ČVUT. Mobilní internet by měl být dvacetkrát rychlejší

Olympiáda v Pchjongčchangu znamenala patrně největší demonstraci vymožeností 5G, jakou jsme dosud mohli vidět. Pilotní provoz nové generace mobilních sítí ale ohlašují i další státy od USA po Indii. Minulý týden se na veletrhu Mobile World Congress veškeré dění také točilo právě okolo této technologie, která slibuje zrychlení přenosu dat o stovky procent nebo rozvoj takzvaného internetu věcí, v němž by spolu mohly komunikovat přístroje se zanedbatelným zpožděním přenosu informací.

Síť 5G bude pro stroje, co se kvality a rychlosti týče, takřka jako propojení kabelem, říká v rozhovoru pro HN Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické při Českém vysokém učení technickém. Podle něj by díky nedávno ohlášené spolupráci Českého telekomunikačního úřadu se společností Nokia mohla být nová síť komerčně nasazena už v roce 2022. "Kdyby tato dohoda nebyla, tak bych očekával, že to bude až okolo let 2024 až 2025," uvádí vědec.

Ačkoliv jsou sítě 5G často prezentovaný jako horká novinka, pro Bečváře je tento rozruch spíše objevováním Ameriky. "Ono to vůbec není tak, že by docházelo k razantnímu přechodu, i když si to spousta uživatelů myslí, protože jsou o tom přesvědčováni operátory a firmami. Skutečnost je taková, že průběžně od doby, co vznikl první standard splňující požadavky na označení 4G, docházelo k postupnému vývoji a každé zhruba dva roky vyšla nová verze standardu. Takže přechod na 5G bude poměrně plynulý," vysvětluje.

Uživatelé však změny samozřejmě pocítí, protože při nasazování nové generace výrobci mobilních zařízení a operátory bude zavedeno velké množství starších i novějších technologií. Laická veřejnost patrně nejvíce vyhlíží ohlašované navýšení rychlosti. "Mezinárodní telekomunikační unie požaduje, aby po 95 procent času bylo v síti 5G dosahováno přenosové rychlosti alespoň 100 megabitů za sekundu ve směru stahování dat a 50 megabitů za sekundu ve směru jejich odesílání," říká Bečvář s tím, že maximální rychlost přijímání dat může dosahovat v ideálních podmínkách až 20 gigabitů za sekundu. Požadavkem na sítě 4G byl přitom pouze alespoň jeden gigabit.

Pro výzkumníky a společnosti z oboru však největší revoluci přinese takzvaný network slicing (v překladu krájení sítě). Díky němu bude možné síť postavenou na stejných vysílačích virtuálně rozdělit na několik vrstev, které budou zaměřeny na různorodá použití.

Jedna vrstva tak například bude moct být zaměřena na zmíněné ultrarychlé datové přenosy, zatímco druhá bude uzpůsobena tak, aby měla co nejnižší zpoždění a reakční rychlost mnohdy vyšší, než je ta lidská. Tím nové technologie otevírají vrátka i do nejnáročnějších oblastí internetu věcí, jako je například autonomní automobilová doprava.

Další oddělená vrstva bude zase moci být zaměřena na připojení velkého množství zařízení současně. "Představte si velké množství senzorů monitorujících určitou oblast nebo automobily. Sítě 4G jsou schopny operovat s tisíci zařízení na čtverečním kilometru. Pro sítě 5G se předpokládá hustota až milion zařízení na stejné ploše," vysvětluje Bečvář.

Významnou změnou, kterou s sebou nová technologie přinese, je také částečná decentralizace sítě a přímá komunikace mezi zařízeními. "Když komunikujete běžně z vašeho telefonu, tak data putují k operátorovi a zpátky k druhému uživateli. 5G by mohla umožnit operátora vynechat a data mezi dvěma zařízeními posílat napřímo," říká Bečvář. Jednou z výhod tohoto postupu je odlehčení centrální síti. Zařízení budou také díky menší vzdálenosti dosahovat v komunikaci nižších zpoždění a vyšších rychlostí.

Zdeněk Bečvář jde se svým týmem nicméně už dnes ve vývoji za pátou generaci. Pracují například na přímé komunikaci mezi automobily nebo na létající telekomunikační stanici nesené dronem, která se pohybuje podle toho, kde je zrovna zapotřebí signálu. "Sítě 5G jsou již ve finální fázi vývoje, nedá se očekávat, že by dnes někdo přišel a řekl 'já mám nový nápad' a všechno změnil. Dnes už je vše o výběru z několika možných řešení. Celosvětový výzkum tak směřuje spíše za 5G," vysvětluje vědec.