Ceny technologií exponenciálně klesají, může to narušit váš byznys, vysvětloval šéfům českých firem IT expert a sci-fi autor Ramez Naam

Jak má společnost přežít věk narušení, tedy inovací, které jsou natolik rychlé a významné, že mohou narušit trhy a ohrozit i velké firmy. To zajímalo ředitele největších českých společností, kteří se zúčastnili workshopu s jedním z největších IT odborníků, který vedl v Microsoftu vývoj Internet Exploreru nebo Outlooku a vlastní 19 patentů, Ramezem Naamem. Na akci pořádané společností Direct People v nejvyšším patře domu Černá labuť došlo i na stejnojmennou tématiku černých labutí, tedy naprosto neočekávatelných událostí, které mění dosavadní pořádky.

Zástupci společností ČEZ, Foxconn, Makro nebo Avast, si vyslechli přednášku, která ze všech stran kroužila okolo fenoménu exponenciálního růstu, který tyto černé labutě ze ze své podstaty způsobuje. Naam vysvětlil návštěvníkům, že náklady na nové technologie konstantně klesají a budou klesat a experti tento vývoj málokdy dokáží věrohodně předpovědět.

Zdokonalování umělé inteligence, 3D tisku, solární energetiky nebo baterií tak sníží jejich cenu a způsobí narušení současných trhů a převálcování jejich dnešních lídrů. "Z žebříčku 500 největších společností podle časopisu Fortune od roku 1955 zmizelo 89 procent těchto firem," doložil Naam nezanedbatelnost hrozby.

Pro velké společnosti je tak podle Naama důležité nezaspat a neustále zkoušet nové věci. Experimenty jsou dnes doménou převážně start-upových společností, které musí riskovat, aby prorazily. Jen malý počet jich však skutečně uspěje, ale tak je to podle Naama se všemi experimenty a inovacemi. Neúspěch je však slovy Billa Gatese "hodný odměny," odvolal se Naam na svého předchozího zaměstnavatele. V Microsoftu totiž působil 13 let na vrcholových vývojářských pozicích a jednal také přímo s toho času nejbohatším člověkem na světě.

"Největší technologické společnosti jako Google nebo Amazon experimentují nepřetržitě," vysvětlil Naam. Jen jeden ze sta pokusů však je podle něj ve finále reálně zaváděn do provozu. Dnes je ale možné náklady na experimenty minimalizovat. Jako příklad uvedl digitální navrhování bez nutnosti vyrábět prototypy. K minimalizaci rizika je podle něj však rozumné zavádět inovace v těch oblastech, které nejsou pro přežití společnosti nezbytné.

Účastníci workshopu měli na závěr konference za úkol vymyslet podnikatelský záměr, který by mohl narušit jejich současné podnikání. Energetici tak popustili uzdu fantazii a přišli třeba s nápadem na solární panely ve vesmíru. Odborníci z pojišťovnictví zase navrhli aplikaci virtuální reality, která by zákazníkům ukázala, jak bude jejich život vypadat, pokud nebudou žít zdravě, a naopak.

Přečtěte si krátký rozhovor s Ramezem Naamem po skončení workshopu:

HN: Jak jste se dostal po tak dlouhé době strávené v Microsoftu k tomu co děláte dnes?

Měl jsem štěstí, vybral jsem si správný obor. Studoval jsem počítačové vědy a v Microsoftu jsem byl zaměstnán hned po univerzitě. Takže jsem byl vlastně na správném místě ve správný čas. Ale naučil jsem se tam, že technologie může změnit život milionů lidí. Lidé na všech kontinentech používají software, čímž si zlepšují život. A tak když jsem se chtěl posunout dál, přemýšlel jsem, jak může technologie měnit svět. Takže mé romány i odborné knihy jsou o technologii, která mění svět. A pak jsem skutečně začal přemýšlet o životním prostředí. Opět jsem uvažoval, jak může technologie pomoci v řešení těchto problémů – solární energie i technologie obecně.

HN: Co znamená narušení?

Zní to jako špatná věc, ale je to ve skutečností dobré. V zásadě to znamená dělat něco, co už děláme, ale dělat to lépe, levněji, rychleji, tak aby k tomu mělo přístup víc lidí. Narušení znamenají například digitální kamery, které vyvinula společnost Kodak. Dnes ji má každý ve svém telefonu takřka zadarmo. Můžete vyfotit tisíce fotek místo pouhých 24 snímků na analogovém fotoaparátu. To je narušení. Kodak na tom nakonec ztratil miliony dolarů, protože jeho hlavní zisky plynuly z prodeje fotografických filmů, ale dnes miliardy lidí nosí fotoaparáty ve svých kapsách.

HN: V tomto kontextu jste mluvil o fenoménu černé labuti, co to znamená?

Černá labuť je něco, co popsal spisovatel Nassim Nicholas Taleb ve své knize. Něco naprosto neočekávaného, o čemž jste nevěděli, že to může existovat. Protože Evropané dříve znali jen bílé labutě a pak v Austrálii přišli na to, že existuje i černá labuť. Je to něco, co se stane naprosto neočekávaně. Ale mnohé takzvané černé labutě můžeme očekávat. Vidíme, že analogové foťáky byly odsouzeny k nahrazení těmi digitálními. Můžeme očekávat, že umělá inteligence bude levná a v rukou miliard lidí. Můžeme čekat, že autonomní vozidla budou lepší řidiči než lidé ve všech možných situacích. Můžeme čekat, že solární elektřina a baterie budou levnější než uhlí v zásadě na všech kontinentech.

HN: Takže je to o předvídání. Ve své prezentaci jste říkal, že experti neumí předvídat. Proč jsou v tom tak špatní?

To je prokletí vědomostí. Když víte tolik o tom, jak něco funguje, předpokládáte, že to v budoucnosti bude fungovat stejně. Telefonní experti nečekali, že se mobily uchytí. Počítačoví experti z IBM si původně mysleli, že celosvětově existuje trh jen pro pět počítačů. Protože si nedokázali představit, že ta technologie bude exponenciálně zlevňovat. Každých deset let stokrát a deset tisíckrát každých dvacet let. A to rozšíří možnosti, co s těmi technologiemi můžeme dělat a vloží je do rukou miliard lidí.

HN: Jak se s tím vyrovnáváte ve své práci spisovatele?

V románu musíte dělat věci vzrušující. Takže je často konflikt o tom, že různí lidé chtějí dělat s technologiemi různé věci. Nebo o tom, kdo bude technologii kontrolovat, jestli vláda, byznys, nebo soukromé osoby. A pak přidáte pár výbuchů, pronásledování a uděláte to zábavné.

HN: A je obtížné do toho zapracovat exponencialitu?

Pro některé spisovatele to těžké je. Spousta sci-fi je ve skutečnosti dobrodružný příběh s laserovými pistolemi ve vesmíru. Ale podle mě je skutečná vědeckotechnická literatura o tom dívat se na technologické trendy a otázky, které s sebou nesou.

HN: Kde vidíte narušení ve svém oboru zájmu – energetice a životním prostředí?

Narušení v energetických technologiích je úžasné. Cena solárních panelů se snížila za posledních čtyřicet let 250krát. Ceny baterií se od roku 2010 také výrazně snížily. Takže to, co vidíme v energetice je větší decentralizace a energie z větru nebo slunce je levnější na všech kontinentech. Takže jsou to obnovitelné zdroje, ale ne proto, že jsou čisté, ale prostě proto, že jsou založené na technologii, která se zlevňuje.

HN: Označujete se za technooptimistu. Jak se vyrovnáváte s nebezpečím použití nových technologií ve zbrojírenství a válkách?

Každá technologie byla použita špatným způsobem. Kámen byl také nejdříve použit na praštění někoho do hlavy, než se z něj stal nástroj. Naučili jsme se zpracovávat kovy, abychom se mohli zabíjet. Vlaky velmi zhoršily důsledky první světové války. Ale veskrze žijeme v nejlepším možném období a to mimo jiné díky technologiím. Nové technologie tedy bezpochyby způsobí hrozné věci, ať už jde o umělou inteligenci, blockchain, autonomní vozidla nebo drony. Ale přesto je celkově budeme používat na to, abychom své životy zlepšili.

HN: Jaká jsou bezpečnostní opatření, aby umělá inteligence (UI) nespustila katastrofické scénáře, které známe ze sci-fi filmů, kde se roboti otočili proti lidem?

Taková UI není. To co popisujete je v podstatě pohádková UI. Ta skutečná je jen velmi dobré porovnávání vzorců. Velmi dobrá kalkulačka, která si například umí spočítat, zda je obličej váš nebo ne. Nejdůležitější věcí je, aby zůstala otevřená a demokratizovaná. Dokud máme spoustu soupeřících verzí UI a je k dispozici tolika lidem, tak je nastolena rovnováha. Dostat se k umělé inteligenci je dnes levnější, než kdy dříve. Společnosti jako Google, Microsoft nebo Facebook nabízí svou UI zdarma, každý, kdo chce, je může začít používat.