Vždycky je lepší být větší, myslí si Křetínského mediální firmy. Loni vybraly na inzerci přes dvě miliardy, díky rádiím od Lagardère přidají další miliardu

Z českého mediálního trhu odchází další významný evropský hráč. Francouzská skupina Lagardère minulý týden oznámila, že prodává svá zdejší rádia firmě CMI Daniela Křetínského.

Dvaačtyřicetiletý miliardář tak upevňuje pozici jednoho z nejvlivnějších lidí v českých médiích. Přes svoje firmy kontroluje deníky Blesk, Sport a E15, několik časopisů (Reflex nebo Svět motorů), celou řadu webů a největší české knižní nakladatelství Euromedia.

K tomu si nyní pořizuje rádia Evropa 2, Frekvence 1, Bonton, Dance Radio a ZET. Těchto pět stanic dohromady tvoří největší privátní rádiovou firmu v Česku, která ročně vydělává desítky milionů korun. Křetínský od Francouzů kupuje ještě další rádia v Polsku, na Slovensku a v Rumunsku. Podle toho, co firmy o obchodu oznámily, Křetínský za vše zaplatí 73 milionů eur, tedy skoro dvě miliardy korun.

Jedná se ještě o tom, že by Lagardère přenechal Křetínskému některé časopisy přímo ve Francii, včetně francouzské verze známého módního magazínu Elle.

Od kondomů k elektrárnám

Křetínského mediální dům ve svých prezentacích uvádí, že jeho čtenáři tvoří už dnes třetinu české populace. S rádii se tento zásah ještě zvýší. 

Muž, který dal tento vlivný podnik dohromady, je nyní (alespoň podle účetních výkazů) jedním z nejbohatších Čechů. Daniel Křetínský je současně už z jiné generace než většina ostatních na špičce, kteří vesměs zbohatli na privatizaci a transformaci ekonomiky v devadesátých letech.

Tou dobou Křetínský ještě studoval. Pochází z elitní brněnské rodiny, jeho matka je bývalou soudkyní Ústavního soudu, otec vede katedru teorie programování na Masarykově univerzitě. Po studiích práva a politologie nastoupil v 23 letech do slovenské finanční skupiny J&T, kde coby důvtipný, organizačně schopný a dobře komunikující zaměstnanec rychle vyrostl. Ve starších rozhovorech popisuje svoje začátky na obchodech s podniky, jako byl třeba výrobce prezervativů Vulkan. Finančníci z J&T uvadající továrnu výhodně koupili a pak ji po částech rozprodali s výdělkem přes 100 milionů korun.

Díky dalším úspěšným operacím tohoto typu Křetínský povýšil v J&T ještě před třicítkou do pozice spolumajitele a šéfa energetické divize, kterou postupem času získal sám pro sebe. Dnes jde o velkou mezinárodní firmu s názvem Energetický a průmyslový holding (EPH), jež tvoří základ Křetínského jmění.

Rychlá proměna zaměstnance J&T s nástupním platem 22 tisíc v miliardáře, který si pro zábavu drží například ztrátovou fotbalovou Spartu, představuje jeden z nejpozoruhodnějších příběhů novodobého českého kapitalismu.

Skoro polovinu EPH na začátku držel Petr Kellner, jehož vklad vedle dalších miliardových půjček pomohl firmě k rozjezdu. Křetínskému v počátcích EPH prospěly i některé transakce s ČEZ, například společná koupě Pražské teplárenské nebo výměna východoněmeckých uhelných dolů Mibrag za starou elektrárnu v Mělníce.

Tyto obchody s ČEZ vedly logicky ke spekulacím, jestli kromě Kellnera neměl v EPH potají své peníze i bývalý šéf ČEZ Martin Roman, nic z toho se však nikdy nepodařilo prokázat.

Oficiální – a nikým nezpochybněná – legenda, jak Křetínský zbohatl, zní zhruba takto: Za peníze od Kellnera a od bank začal během krize levně kupovat starší uhelné elektrárny v západní Evropě. Majitelé je rádi prodali kvůli snaze tamějších vlád přesměrovat výrobu k čistším zdrojům, elektrárny ale dál úspěšně běží, protože přerod k zelené energetice v praxi drhne.

Vedle toho má EPH cenný poloviční podíl ve slovenské plynárenské firmě SPP, kam Křetínský vstoupil ještě se svými slovenskými společníky z J&T v době sporu mezi Ficovou vládou a tehdejšími západními investory v SPP.