Srovnání mezd v Česku: Rostou všude, nejrychleji na západě Čech. Polepšili si právníci i kuchaři, naopak horníci zaostávají

Rekordně nízká nezaměstnanost se stále více promítá do růstu mezd a platů. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30.265 korun. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen mzda reálně stoupla o 6,6 procenta. Stoupl i medián mezd, a to o 8,3 procenta na 25.674 korun.

V čerstvých číslech se už mohlo odrazit navýšení platů, které si vyjednali zaměstnanci ve velkých podnicích v rámci nových kolektivních smluv. Až dvouciferného růstu mezd ve srovnání s rokem 2017 dosáhli například pracovníci velkých potravinářských řetězců. Naopak nedávno vyjednaný růst tarifních mezd ve Škoda Auto na číslech ještě vidět nebude. Dvanáctiprocentní nárůst se na výplatních páskách začal projevovat až od dubna.

Dobré ekonomické situace se snaží využít také centrální odbory. Na příští týden, konkrétně úterý 12. června, svolala Českomoravská konfederace odborových svazů protestní shromáždění, kde chtějí zhruba dvě stovky odborářů jednat i o případných nátlakových akcích.

"Průměrná mzda, na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem se mzdami vyššími. Ale i zde nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry, a tak na hluboké závěry zatím nejsou dostatečně podrobná data," říká analytik ČSOB Petr Dufek. Ve veřejné správě se průměrná mzda meziročně zvýšila o 12,5 procenta, ve školství o 12,6 procenta. Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka tak nemůže za zvyšování mezd pouze nedostatek pracovních sil, ale také vládní politika. 

Kdo, kde, kolik

HN ve spolupráci s portálem Platy.cz připravily srovnání vývoje v odměňování napříč obory, pozicemi a regiony. "Sbíráme informace od samotných zaměstnanců. Jde tedy o skutečnou hrubou mzdu, kterou lidé včetně odměn a bonusů dostali," říká za Platy.cz Michal Novák.

Největší nárůst od roku 2014 zaznamenaly obory poradenství a konzultační služby – v průměru o 10 procent. U právnických činností a také práce v restauracích a pohostinstvích pak rostly platy a mzdy o devět procent.

Co se konkrétních pozic týče, nejlépe si vedli specialisté finančních trhů, když jejich plat vzrostl o 17 procent. O 15 procent si polepšili kadeřníci a kadeřnice. 

Nejnižší nárůst platů za posledních pět let zaznamenal obor těžba a dobývání, mzdy tu rostly pouze o procento. Nejnižší průměrné mzdy ze všech mají stále uklízečky nebo pokojské, které dostávají v průměru méně než 15 tisíc korun. Generální ředitelé na opačném konci žebříčku berou oproti tomu zhruba desetinásobek. (Kolik jednotlivé profese vydělávaly před deseti lety a nyní se můžete podívat v tabulce na konci článku.)

Pokud jde o regionální rozdíly, nejvyšší průměrná mzda – přes 40 500 korun – je v Praze. Na druhou stranu v metropoli za posledních pět let rostla nejméně, o pět procent. Prim v růstu mezd hraje Karlovarský a Plzeňský kraj, což je do velké míry způsobeno silnou konkurencí nedalekých německých firem, s nimiž čeští podnikatelé v těchto regionech musí držet krok.

Sázka na cizince, zkrácené úvazky

Další tlaky na růst mezd napříč ekonomikou se dají čekat. Hospodářská komora upozorňuje, že v zemi chybí minimálně 300 tisíc zaměstnanců. I kvůli tomu čeká komora další růst mezd, letos dokonce v průměru o rekordních 8,6 procenta.

Nedostatek pracovníků je všudypřítomný. Stačí se jen projít jakýmkoliv větším městem, aby člověk na prodejnách, v restauracích nebo bankách za pár minut narazil na několik inzerátů. Částečně by to měl vyřešit import pracovní síly z ciziny – Ukrajiny, Filipín nebo Mongolska. K tomu zejména do technických oborů míří také lidé ze Španělska, Itálie či Řecka, kde je naopak o práci nouze. Ani to ale k větší rovnováze na trhu práce nestačí.