Evropa se vrací do normálu, ECB ukončí masivní skupování státních i firemních dluhů. ČNB se rozvazují ruce

Evropská centrální banka rozhodla, že do konce roku skoncuje s masivním nakupováním veřejných a firemních dluhů. Jím se snaží podpořit ekonomiku eurozóny už od roku 2015. Podle Rady guvernérů už není další skupování dluhopisů třeba, přesto nákupy nezarazí najednou, ale postupně. Napřed s platností od začátku října omezí nákupy z 30 na 15 miliard eur měsíčně. Rozhodnutí ECB je klíčové i pro Českou národní banku.

Úrokové sazby ponechala ECB beze změny. Například depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, tak zůstává na minus 0,4 procenta a na této úrovni zůstane podle centrálních bankéřů přinejmenším do léta 2019. Část analytiků a investorů přitom očekávala, že se tak stane již někdy v polovině příštího roku.

"V převážné části Evropy ve své podstatě končí jedna éra - éra historicky nejlevnějších peněz. Teprve hospodářští dějepisci jednou určí, zda šlo o etapu úspěšnou a zda tedy její přínosy převýšily náklady. Nebo zda se naopak jednalo spíše o fiasko", komentuje krok ECB hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

"V horké současnosti v bezprostřední reakci na krok ECB zatím pozorujeme oslabování eura vůči dolaru. To signalizuje, že trh vnímá krok ECB zatím spíše jako holubičí. I když totiž ECB letos s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit, po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv. Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky," říká Kovanda.

Do konce loňského roku ECB nakupovala dluhopisy v objemu 60 miliard eur a předtím objem jejích nákupů činil až 80 miliard eur měsíčně. ECB spustila program nákup dluhopisů v roce 2015. Cílem bylo dostat do hospodářství eurozóny peníze, snížit náklady na úvěry pro vlády a podniky a podpořit zvýšení inflace k dvouprocentnímu cíli a nepřímo i hospodářský růst.

Centrální banka eurozóny zároveň oznámila, že platby ze splacených dluhopisů bude nadále reinvestovat, a to i po konci programu, a to tak dlouho, dokud to bude situace vyžadovat. To naznačuje, že ohledně zpřísňování měnové politiky zůstávají prezident ECB Mario Draghi a jeho kolegové opatrní.

Společná evropská měna na rozhodnutí a prohlášení ECB reagovala oslabením. Zatímco před zveřejněním rozhodnutí se jedno euro obchodovalo za více než 1,18 dolaru, následně oslabilo až k úrovni okolo 1,1730 EUR/USD. Důvodem byl zřejmě opatrnější postoj ECB ohledně reinvestování splacených jistin a zvyšování sazeb.

ECB svými nákupy udržuje nízké úrokové míry v ekonomice eurozóny. Tím zároveň svazuje ruce i České národní bance (ČNB), která musí brát na politiku ECB zřetel. Pokud by ČNB sáhla k výraznějšímu zvýšení úrokových sazeb, a tedy rychlejšímu ochlazování přehřívající se ekonomiky, začal by do Česka proudit ve velkém kapitál ze zahraničí.

Proudil by za vyššími úroky, což by zároveň znamenalo silný tlak na posílení koruny. Prudké posílení koruny by zhoršilo postavení exportérů a mělo by negativní dopad na ekonomiku. Tomu se ČNB snaží vyhnout, a proto sazby v posledních měsících zvyšovala jen velmi opatrně.

Česká ekonomika se přehřívá, není už kde brát nové pracovníky. Hospodářství i tak v příštích letech poroste, myslí si Rusnok

15. 3. 2018 ▪ 3 min. čtení