Je nefér říkat, že když někdo vidí nabídku na úvěr, zatmí se mu před očima, říká k zákazu reklamy na půjčky právník ČBA

Dva poslanecké návrhy na zákaz reklamy na poskytování a půjček bude projednávat vláda. První je z pera komunistických poslanců a kabinet jej dostane na stůl už v pátek. Následovat ho bude podobný návrh lidovců. Obě strany navrhují zákaz jakékoliv reklamy na snadno získatelné půjčky. Reagují tím na vysoký počet exekučních řízení, do kterých „spadli“ lidé poté, co si nabrali neúměrný počet půjček. Ty následně nebyli schopni splácet. Proti oběma návrhům se postavila Česká bankovní asociace. Náměstek výkonného ředitele a hlavní právník asociace Filip Hanzlík říká, že bez důkladné analýzy dopadů navrhovaných zákonů střílejí poslanci zcela mimo terč.

V pátek vláda bude projednávat návrh komunistických poslanců na zákaz reklamy na půjčky a na snadno získatelné úvěry. Zákaz se má týkat všech médií, letáků i plakátů, s výjimkou, letáků rozdávaných v provozovnách. Jaký na to má názor Bankovní asociace?

Asociace se k tomu vyjádřila zcela nesouhlasně, důvodů je samozřejmě několik. Kromě návrhu tři komunistických poslanců tady čelíme ještě dalšímu návrhu osmi lidoveckých poslanců, ten je svým způsobem také zajímavý. Možná, dokonce o něco nebezpečnější, protože vyžaduje o něco sofistikovanější oponenturu, ale zůstaňme zatím u toho návrhu, který bude vláda projednávat v pátek. Pro oba návrhy platí, a je to evidentní z jejich textu a odůvodnění, že sepsání těchto návrhů nepředcházela žádná relevantní analýza. Pokud předkládáte nějakou legislativní úpravu, která je zásadní, protože znamená omezení, nebo zákaz určité činnosti, tak byste si s tím měli dát asi trochu práce.

Co podle vás návrhům chybí?

Analýza by podle mě měla být trojího charakteru. Za prvé by tvůrci měli zjistit, jestli existující právní úprava je překonaná, nevyhovující. Jestli jsou tam nějaké mezery, obchází se, nebo prostě nevyhovuje, protože je zastaralá a tak. To evidentně provedeno nebylo. Návrhy jsou z tohoto pohledu zpracovány naprosto ledabyle, což koneckonců konstatuje ve vyjádření k lidoveckému návrhu i Česká národní banka v připomínkách. Druhá analýza by se měla týkat souladu návrhu s ústavní pořádkem a také s právním řádem Evropské unie. Třetí analýza, to jsou klasické dopady, zejména na podnikatelské prostředí. Návrhy jsou v tomto ohledu docela laxní, kdy konstatují třeba v případě komunistického návrhu, že dopady nejsou žádné, a to včetně dopadů na veřejné rozpočty. U lidoveckého návrhu se říká, že budou dokonce pozitivní. Kdyby s takto zpracovaným návrhem přišlo nějaké ministerstvo, tak jsem hluboce přesvědčen o tom, že by to nikdy nemohlo projít legislativní radou vlády, a dokonce bych s jistou nadsázkou řekl, že by legislativní rada vlády oba návrhy, aby ukázala, jak jsou špatné a neúnosné, veřejně rituálně spálila.

Můžete shrnout rozdíl mezi lidoveckým a komunistickým návrhem?  

Návrh KSČM je především velmi nesrozumitelný. Já si myslím, že kdyby byl přijat v té podobě, v jaké je předložen, tak by si ani soudy, ale ani třeba banky nebo jiní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nevěděli rady, nevěděli, jak ho aplikovat.

Mně přijde velmi stručný, a tudíž i srozumitelný. Prostě zákaz.

To ano, to, že se chce dosáhnout zákazu, to je zřejmé. Otázka je, co se vlastně má zakazovat, protože komunistický návrh pracuje s pojmem „finanční půjčky“. K tomu dodává, že se mají zakázat takové, které by propagovaly výhodné a snadno získatelné finanční prostředky. A tohle už je hned několik věcí, kterých bychom se mohli dotknout. Především „finanční půjčky“, to je pojem, který české právo nezná. Zákon by ho musel definovat. Nejsme sami, kdo to říká, je to i Česká národní banka nebo ministerstvo financí. Druhý aspekt je ta výhodnost a snadnost získávání finančních prostředků.

Tento pojem mě zarazil taky…

Ten samozřejmě zákon nedefinuje nijak. To by se muselo definovat za pochodu, ale otázka je, co to je výhodné a snadno získatelné. Bude potřeba, aby oba ty parametry, výhodnost i snadnost získání byly splněny dohromady, nebo stačí jenom jeden pro to, aby došlo k porušení zákona? To jsou neuchopitelné pojmy.

Jak je to se souladem návrhů s evropským právem?

Máme za to, celkem dost silně, že oba návrhy v souladu s právem Evropské unie nejsou. Evropské směrnice nejen, že reklamu na spotřebitelské úvěry umožňují, ony ji i samy regulují. Uvádějí i určité parametry, co taková reklama obsahovat může a co nesmí, jak má být strukturována, všechno jasně a zřetelně. Ale kromě toho považují tuto reklamu v podstatě za dobrou věc, protože přispívá k informovanosti spotřebitele, to za prvé, a za druhé reklama je i prostředek konkurenčního boje a je hybnou silou konkurence. Ta je pro spotřebitele v zásadě přínosná, protože přináší výhodnější nabídky. A tímhle plošným zákazem by spotřebitel o informaci i výhody plynoucí z konkurenci do značné míry přišel. Pak by se mohlo docela snadno stát, že podlehne informacím někoho jiného, nelicencovaného, někoho pokoutního.