Tuzemští dlužníci jsou ve splácení svých závazků po Němcích druzí nejúspěšnější v Evropě. Během posledních deseti let usilovalo o vstup do procesu oddlužení 200 tisíc osob s objemem dluhů 125 miliard korun. Úspěšně oddlužení lidé dokázali v průměru uhradit 56 procent svých dluhů. Data o zadlužení představila v úterý Hospodářská komora ČR ve spolupráci se společností InsolCentrum.
Vysoká úspěšnost splácení podle viceprezidentky komory Ireny Bartoňové Pálkové koresponduje zejména se silným ekonomickým růstem v posledních letech. "Skutečnost, že čtvrtina dlužníků uhradila všechny své závazky, tedy 100 procent, svědčí o dobře nastavených současných parametrech pro oddlužení," uvedla Bartoňová Pálková.
Nejnovější statistiky oddlužení navíc ani neodpovídají běžným regionálním ekonomickým rozdílům v jednotlivých krajích České republiky. "Vysokou schopnost dostát svým závazkům vykazují i dlužníci v oblastech s tradičně vyšší nezaměstnaností, jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj," doplnila jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Velice slušnou úspěšnost při splácení svých závazků vykazují i senioři, a to 49 procent.
Hospodářská komora v této situaci proto nepovažuje za nutné, aby se současná fungující pravidla měnila směrem k větší otevřenosti dlužníkům, jak předpokládá novela insolvenčního zákona a příslušné pozměňovací návrhy některých poslanců.
"Úvahy o změnách jsou založeny na mapě exekucí, která ale pravděpodobně obsahuje přehnané počty. Jsou v ní totiž uváděni jako dlužníci i lidé již zemřelí či oddlužení. Je tedy otázkou, zda se jednostranně nezaměřujeme na pouhou výseč dlužníků, kteří spíše než ekonomické řešení potřebují sociální pomoc," uvedla Bartoňová Pálková.
Změkčení podmínek oddlužení a jeho otevření vyššímu počtu žadatelů by podle komory mohlo vést k přílišnému zahlcení systému. Ve výsledku by pak schopnější dlužníci pragmaticky mohli být motivováni zaplatit méně, než mohou. Mnozí by pak administrativní proceduru nebyli schopni splnit a zůstali by dlužníky nadále.
