Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby? Chce zchladit přehřívající se ekonomiku a obává se růstu inflace i kvůli slabší koruně

Bankovní rada ČNB na svém zasedání minulou středu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, již počtvrté od loňského dubnového konce měnových intervencí. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba je tak nyní jedno procento. Na této úrovni byla mimochodem naposledy v roce 2010.

Hlasování bylo jednomyslné, pro růst sazeb se vyslovilo všech šest přítomných členů bankovní rady. Důvodů, které guvernéra Jiřího Rusnoka a jeho kolegy vedly k tomuto rozhodnutí, je hned několik a navzájem spolu souvisí.

1. Přehřívající se ekonomika

Ekonomika se přehřívá, což znamená, že roste rychleji, než je její dlouhodobě udržitelné tempo (i když data již ukazují na pozvolné zpomalování hospodářského růstu). Nejvíce je to vidět na trhu práce a trhu s nemovitostmi. "Při omezeních na straně nabídky na obou trzích je poptávka příliš vysoká a je nutné ji zchladit vyššími úroky," uvedl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Na trhu práce se přehřívání projevuje rekordně nízkou nezaměstnaností a s tím souvisejícím nedostatkem pracovních sil (způsobeným i neochotou politiků umožnit příchod většího počtu pracovníků ze zahraničí). Firmy zejména v průmyslu tak jsou nuceny nabízet stávajícím či potenciálním zaměstnancům stále vyšší mzdy a platy.

Díky vyšším příjmům lidé více utrácejí, což tlačí na růst cen v obchodech.

Roli hraje také to, že se lidé kvůli stavu trhu práce nebojí ztráty pracovního místa, protože v mnoha profesích by se dokázali rychle uplatnit jinde.