Patnáctého srpna 1971 americký prezident Richard Nixon vystoupil v televizním projevu k národu a oznámil nový ekonomický program, jehož cílem bylo snížit inflaci a nezaměstnanost a který vstoupil do dějin jako Nixonův šok. Prezident v podstatě ukončil celou jednu éru poválečného mezinárodního měnového systému založenou na fixním směnném kurzu, kdy jednotlivé země své transakce prováděly většinou v dolarech, jejich měny byly na dolar navázány a USA garantovaly jeho směnitelnost za zlato. Systém dlouho fungoval dobře, svět se ale zvolna měnil a Nixonova administrativa měla pocit, že na existujících pravidlech vydělávají spojenci, zatímco Amerika tratí.
Trnem v Nixonově oku byly především sílící ekonomiky západního Německa a Japonska. Chtěl je donutit k ústupkům – mimo jiné zavedením celních bariér na dovoz do USA, které by chránily americké produkty a poškozovaly zahraniční exportéry. Již tehdy byl podle ekonoma Roberta Leesona prezident varován, že to může podnítit protekcionistické nálady, spojené v americké historii s nechvalně proslulým Smootovým-Hawleyho tarifem z roku 1930. Varování však Nixon nedbal. Spojence Ameriky konsternoval jeho jednostranný přístup okořeněný značnou dávkou tvrdého, nevybíravého jednání. Nakonec ale museli rozhodnutí respektovat a ustoupit.
HLAVNÍ KOMENTÁŘ: Babiš a druhá republika. Demokracie nekončí, ale bude potřebovat naši péči
OBÁLKOVÝ TEXT: Za ruskými boháči v Londýně. Reportáž z nejzápadnějšího Putinova města plus rozhovor s vdovou po Alexandru Litviněnkovi, Marinou Litviněnko
HLAVNÍ AGENDA: Investice, digitalizace, migrace. Jaká bude druhá vláda Andreje Babiše
O KOM SE MLUVÍ: Kdo pohne Amerikou. Začala bitva o podobu klíčové americké instituce
KONTEXT: Ukradené město. Reportáž z Českého Krumlova a Mikulova, kde lidé řeší rébus, jak přežít davy turistů
ROZHOVOR: S herečkou Halkou Třešňákovou o natáčení filmu Mars, nezařaditelných divadelních rolích a mateřství a rodičovství po čtyřicítce
KULTURA: Publikum najdeš brzy. Polská metropole Katovice mění těžký průmysl za hudbu
CIVILIZACE: Trumpův šok. Na obchodní války v minulosti často dopláceli i ti, kdo je zahájili. Musí to ale platit také pro současného amerického prezidenta?
Během obchodních válek státy nejen uvalují dovozní cla, mohou také omezit zahraniční investice konkrétní země, cíleně oslabit vlastní měnu a tím zlevnit své produkty, zavést kvóty a podobně. Poškozený stát se zpravidla brání pomocí protiopatření, což často vede k dalšímu kolu kroků. Připomíná to situaci, kdy se proti sobě řítí po silnici dvě auta a žádné nechce uhnout – řidič, který strhne volant jako první, ztrácí. Pokud to ale žádný neudělá, jsou důsledky fatální pro oba. A podobně jako se na silnici pravděpodobně nakonec vyhne řidič menšího a slabšího auta, také v ekonomice obvykle ustoupí země s menším trhem, přestane konflikt vyhrocovat a s novými pravidly se smíří.
Trumpova politika je radikálnější než Nixonova. Současný prezident přepisuje pravidla podobně jako jeho předchůdce, zavádí tarify v hodnotě desítek či stovek miliard dolarů, aby vyrovnal nerovnováhu ve vzájemném obchodu a napravil tak nespravedlnost, jíž se jiné státy údajně dopouštějí vůči USA. Kromě toho ale také podniká další jednostranné kroky, vypovídá například mezinárodní smlouvy. Když vybízí prezidenta Macrona, aby Francie vystoupila z Evropské unie s tím, že jí Spojené státy dají "lepší, dvojstrannou dohodu", je to pouze snaha vybudovat si silnější vyjednávací pozici, nebo stará spojenectví opravdu končí a z EU se pro Ameriku stává stejný politicko-ekonomický konkurent jako Čína nebo Rusko?
Nixon "šokoval" spojence v úplně jiné geopolitické konstelaci – během studené války s jasně narýsovanou linií, kdo je v oblasti ideologie a bezpečnosti partner a kdo protivník. Dnes se bipolární systém postupně mění na multipolární, v němž se mohou aliance pružně uzavírat i opouštět a kde se ekonomická témata propojují s bezpečnostními. Obchodní války, o nichž Trump prohlásil, že jsou "good" a "easy to win" (dobré a lze je snadno vyhrát), tak mohou mít ještě nepředvídatelnější důsledky. V minulosti nejen poškozovaly ekonomiku, ale také přispěly k vážným mezinárodním krizím; většinou se totiž ukázalo, že nejde jen o obchod, ale spolu s tarify, cly či kvótami se ke slovu dostávaly i mocenské ambice nebo nacionalismus, jevy, které se v multipolárním světě mohou snadno vymknout kontrole.
Co se dočtete dál
- Odstrašující příklady obchodních válek v Evropě i USA.
- Proč je pozice Trumpa výhodnější než v případě jeho předchůdců, kteří také chtěli zavádět protekcionistická opatření.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist