ČEZ by měl mít nového člena dozorčí rady, na Hradě u prezidenta Zemana za něj lobboval šéf komunistů Filip

Dozorčí rada největší české energetické firmy ČEZ by měla mít nového člena. Po pátečním schválení na výboru pro personální nominace na Úřadu vlády se uvolnila cesta pro dosavadního šéfa výboru pro audit ČEZ Jana Vaněčka. Toho do funkce navrhl v roce 2013 ještě jako ministr financí Andrej Babiš. Vaněčkovu nynější nominaci navrhlo ministerstvo financí vykonávající akcionářská práva státu, který ve firmě drží téměř 70 procent. V pátek 13. července výbor tuto nominaci jednomyslně schválil.

Nového člena dozorčí rady ale jmenuje až valná hromada. Ta se bude konat příští rok. Minoritní akcionáři ČEZ ale hrozí, že do té doby vyvolají mimořádnou valnou hromadu.

Vaněček má podporu předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který za jeho zvolení lobboval i na Hradě u prezidenta Miloše Zemana. V nedávném rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes Filip uvedl, že je logické, aby šéf auditního výboru byl i členem dozorčí rady.

Vaněček měl být zvolen již na červnové valné hromadě, kde ministerstvo financí odvolalo tři členy dozorčí rady včetně předsedy Václava Pačese spojovaného s bývalým premiérem za ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Komunisté 11. července při hlasování o důvěře umožnili vznik menšinové vlády ANO a ČSSD a mají s Babišem dohodu o toleranci vlády.

Komunisty ve svém pořadu v televizi Barrandov vyzval i kvůli jiným věcem k trpělivosti prezident Miloš Zeman. "Řekl jsem jim: Já velmi rád pomohu, budete-li si to přát, při prosazování vašich požadavků, protože tolerance nebo podpora vlády si zaslouží takovou vstřícnost," řekl Zeman s tím, že se vše vyřeší do září. Prezident drží ochrannou ruku i nad šéfem ČEZ Danielem Benešem, který ve firmě působí už 14 let a od roku 2011 ji řídí. Ve funkci by měl zůstat až do roku 2021.

Nová dozorčí rada ČEZ bude působit v době, kdy se rozhoduje o stavbě nových jaderných bloků v Česku nebo o případném rozdělení ČEZ na jaderně uhelnou a "zelenou" část. Hrubý plán transformace představilo vedení firmy akcionářům právě na poslední valné hromadě.

Dozorčí rada, která mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy, má celkem 12 členů. Čtyři z nich jsou zástupci zaměstnanců, kteří vždy vystupovali loajálně vůči vedení společnosti v čele s Danielem Benešem. Další čtyři nominanty v čele s náměstkem ministerstva financí Ondřejem Landou už Babiš v radě měl. V červnu se pak členy stali bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora, který dříve pracoval v poradenské společnosti KPMG.

V minulém volebním období Andrej Babiš dozorčí radu ČEZ často kritizoval. Pravidelně si stěžoval na to, že stát a hlavně tehdy jím řízené ministerstvo financí má ve firmě příliš malý vliv. Jediným případem, kdy se dozorčí rada vzepřela názoru vedení firmy, byl loňský pokus představenstva prodat elektrárnu Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi.

Na dozorčí radu si stěžovali také někteří minoritní akcionáři. Na červnové valné hromadě, která trvala 14 hodin, vedení ČEZ tvrdě kritizovali akcionáři spojení s finanční skupinou J&T. Ta od začátku roku nakoupila asi 5,5 milionu akcií ČEZ v hodnotě přes tři miliardy korun a ovládá něco přes jedno procento akcií. Jako takzvaný kvalifikovaný akcionář může například svolávat mimořádnou valnou hromadu nebo dávat podněty k dozorčí radě.

"Nemáme důvěru v to, že současný management ČEZ správně zhodnocuje náš majetek, a vidíme, že státu je to jako majoritnímu akcionáři v podstatě jedno," uvedl za tyto investory již před valnou hromadou Michal Šnobr.

Akcionáři spojení s J&T vystupují aktivisticky vůči Benešovu vedení a kritizují management kvůli údajně nevýhodným nákupům v zahraničí – například nákupy větrných elektráren v Německu a Francii či akvizici německé firmy Elevion za pět miliard korun. Stěžují si rovněž na nerovný přístup k informacím o možném rozdělení ČEZ.

Polostátní ČEZ je dlouhodobě jedním z největších přispěvatelů do státního rozpočtu. Firma nicméně bojuje už několik let s nízkými cenami elektřiny. Na valné hromadě byla schválena dividenda 33 korun na akcii, což znamená, že se mezi akcionáře rozdělí 17,8 miliardy korun z loňského zisku firmy. Stát jako majoritní akcionář získá asi 12,5 miliardy korun.

Pozn. red.: V článku jsme původně chybně uvedli, že vládní výbor pro personální nominace schválil Jana Vaněčka jako člena dozorčí rady ČEZ. Tento výbor ale pouze schválil nominaci ministerstva financí, které vykonává akcionářská práva státu. Vaněčka musí následně potvrdit valná hromada, která je jediným orgánem, jež o složení dozorčí rady rozhoduje. Za chybu se omlouváme.