Blockchain je drahý a pomalý. Banky ho používají jako marketing, tvrdí experti přes kryptoměny

Letos je zatím většina spekulantů, kteří chtěli rychle zbohatnout na kryptoměnách, zklamaná. V prosinci bylo na jedné z největších on-line burz Bitfinex možné prodat bitcoin téměř za 20 tisíc dolarů (440 tisíc korun). Už v únoru se však obchodoval jen zhruba za 6700 dolarů (147 tisíc korun). Od té doby se cena po většinu času drží pod deseti tisíci, dnes okolo sedmi tisíc dolarů za bitcoin.

Kromě největší kryptoměny existují na trhu i stovky alternativních, takzvaných altcoinů. Ty občas spekulantům umožnily i v dobách propadu bitcoinu udržet si své zisky. I ony však v letošním poklesu cen v drtivé většině bitcoin následovaly.

"Když začne padat bitcoin, padá všechno. Hodně altcoinů se dá obchodovat pouze za něj," říká v rozhovoru pro HN Josef Tětek ze společnosti Bitagency, ve které se spolu se svým kolegou Dominikem Stroukalem zabývají poradenstvím v oblasti kryptoměn. 

Některé altcoiny přímo konkurují bitcoinu v rychlosti a ceně za transakci. Poplatky například dosahovaly na vrcholu zájmu o bitcoin více než 50 dolarů za jednu platbu. Zvláštní kategorií jsou kryptoměny jako ethereum či EOS, které slouží pro takzvané chytré kontrakty.

Speciální postavení mezi altcoiny má i bitcoin cash, kryptoměna, která se od původní databáze bitcoinu odtrhla loni v létě. Její tvůrci se k oddělení od bitcoinu rozhodli, protože chtěli navýšit kapacitu pro množství zpracovaných transakcí. Nesouhlasili ale s řešením nazývaným SegWit. To spočívá v úpravě způsobu, jakým se transakce v databázi blockchainu zaznamenávají, čímž relativně zvýšilo kapacitu pro množství zpracovaných transakcí. Bitcoin cash zase natvrdo zvýšil velikost bloku z jednoho megabajtu na osm.

Ačkoliv se už dnes výše poplatků vrátila zpět pod hranici jednoho dolaru a bloky nejsou přeplněné transakcemi, vývojáři bitcoinu dále pracují na efektivnější technologii zvané lightning. Ta umožňuje dvěma uživatelům vytvořit si mezi sebou dlouhodobý platební kanál. V něm by následně mohli oboustranně posílat peníze ve zrychleném režimu mimo hlavní databázi bitcoinu.

Technologie blockchainu se dnes neomezuje pouze na kryptoměny. Začaly s ní experimentovat i další instituce. Banky jako HSBC, ING, Erste či Commerzbank argumentují, že jim tato technologie umožní zrychlit platby či jiné procesy. S tím však v Bitagency nesouhlasí. "Pokud to není drahé a pomalé, tak to blockchain není," tvrdí Dominik Stroukal.

Co byste dnes poradili lidem kupovat?

Tětek: My tohle konkrétně neděláme, nejsme investiční poradci. Spíš se snažíme celou oblastí kryptoměn lidi provést, poradit ohledně zabezpečení, jak správně zálohovat a jak se k tomu obecně chovat. Funguje to jinak než tradiční svět. Člověk si neotevírá účet u žádné společnosti, ale má to čistě ve svých rukou. Pokud v tom není dostatečně vzdělaný a nechová se k tomu s nějakým respektem, může o všechno přijít.

Stroukal: Když mě někdo mučí, tak mu svůj osobní názor řeknu. Ale je to těžké a my jsme všichni ekonomové, takže tušíme, že cena reflektuje to, co zrovna trh ví. Předvídání mi osobně připadá jako věštění z křišťálové koule.

Co podle vás nejvíc ovlivňuje cenu kryptoměn?

Stroukal: Oproti jiným věcem to je tady strašně jednoduché. U kryptoměn cenu ovlivňuje jen poptávka, nabídka je jasně daná například množstvím vytěžených bitcoinů. Poptávka rostla, když rostl počet uživatelů. Teď by se spíš než růst počtu lidí mohlo dít to, že bude růst užitná hodnota kryptoměn. Lidé by jich chtěli držet víc, až se jim vyplatí zaplatit jimi kafe a podobně.

A jak se díváte na trh s alternativními kryptoměnami (altcoiny), kterých je dnes už přes 1500?

Tětek: Altcoiny jsou často nekvalitní kopie bitcoinu. To si mnoho lidí neuvědomuje. Za rok mohou být na setině své současné hodnoty. V minulosti se to stalo už mnohokrát. Já si myslím, že některé altcoiny mají na trhu místo, ale je jich poměrně málo a je těžké je objevit. Ani si nejsem jistý, jestli já jsem objevil ty správné.

Kdybych měl něco doporučit člověku, který se teprve začíná zajímat o kryptoměny, byl by to bitcoin. Buď stoprocentně, nebo alespoň jako většinu jeho kryptoměnového portfolia.

Myslíte, že trh s kryptoměnami stojí a padá na bitcoinu? Mohou bez něj altcoiny existovat?

Tětek: Ta souvislost je velká, hlavně když to jde dolů. Když začne padat bitcoin, padá všechno. Hodně altcoinů se dá obchodovat pouze za něj. Nedávno vyšla studie, která zkoumá souvislost mezi růstem a poklesem bitcoinu a altcoinů. Vyšlo jim, že ten pohyb je stejný ze 70 až 90 procent. Problém je v tom, že ony můžou s bitcoinem padnout dolů, ale pak už se třeba nezvednou.

Stroukal: Ony často padají i rostou rychleji. Dává to smysl i v tom, že tržní kapitalizace (hodnota všech digitálních mincí v oběhu, pozn. red.) bitcoinu je obrovská. Pokud vezmu milion a koupím za něj bitcoin, kurz neudělá nic, ale když za to pak nakoupím nějakou alternativní měnu, udělá to nárůst třeba i o sto procent. A zase když ho vytáhnu, je to stejné. Samozřejmě je tam mnohem víc faktorů.

Čím je ovlivněna výše poplatků při platbě bitcoiny? Dnes jsou už zase docela nízké.

Stroukal: Spousta lidí má pocit, že čím víc se peníze točí na burzách, tím víc jsou přehlcené bloky a vyšší poplatky. Obchodování na ně ale obvykle nemá vliv. Jakmile je člověk na burze, už to neprobíhá přes blockchain.

Takže hlavním důvodem je, že se to už nepoužívá tolik na standardní věci, jako je placení. Plus se dá poměrně efektivně používat nový protokol (SegWit, pozn. red.). Velikost by se díky němu reálně mohla zvětšit z jednoho megabajtu až zhruba na dvojnásobek, pokud by to lidi používali. Už se ale objevují bloky, kde je transakcí SegWitu až 35 procent.

Tětek: Lidé dřív často nadávali těžařům, že chtěli moc velké transakční poplatky, ale ti to vůbec neovlivňují. Berou největší poplatky, které stanovují sami uživatelé. Jejich peněženky se automaticky dívají, jak byly v posledním bloku vysoké transakční poplatky a kolik jich nyní čeká na potvrzení a podle toho je určují.