Zisk ČEZ v prvním pololetí klesl o více než polovinu na 7,7 miliardy. Podle analytiků jde o zklamání, akcie firmy mírně oslabují

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesl v pololetí meziročně o 54 procent na 7,7 miliardy korun. Důvodem jsou jednorázové výnosy v loňském roce, a to ve výši téměř sedmi miliard korun, zejména prodej akcií MOL. Negativně působil i růst tržních cen elektřiny. Tržby klesly v pololetí o 14 procent na 86,3 miliardy korun. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Provozní zisk klesl meziročně o 14 procent na 26,9 miliardy korun. "Největší vliv na meziroční pokles EBITDA za první pololetí měl dopad růstu tržních cen elektřiny na dočasné přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé pololetí 2018," uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák. Tento dočasný negativní vliv ve výši 1,2 miliardy korun chce firma kompenzovat ve druhém pololetí, dodal.

O miliardu korun vzrostly meziročně náklady na emisní povolenky a neopakovaly se jednorázové kladné vlivy z loňského roku, připomněl Novák. Na úrovni provozního zisku to byly výnosy z dohod o narovnání se Sokolovskou uhelnou a s bulharskou státní energetickou společností NEK. Na úrovni čistého zisku navíc loni pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL.

Letos v pololetí výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o tři procenta na 29,8 terawatthodiny (TWh), přičemž výroba z jaderných elektráren vzrostla o sedm procent na 14,9 TWh. "Za celý rok 2018 předpokládá Skupina ČEZ růst objemu výroby elektřiny z tradičních zdrojů o dvě procenta," uvedla firma. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren v prvním pololetí dosáhla jedné terawatthodiny, což je přibližně stejně jako loni za prvních šest měsíců.

"Výsledky prvního pololetí jsou v souladu s naším očekáváním, a proto potvrzujeme celoroční výhled hospodaření na úrovni čistého zisku i na úrovni EBITDA," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Společnost letos očekává provozní zisk EBITDA 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard korun.

Naopak pro analytiky jsou hospodářské výsledky energetického gigantu zklamáním. Pokles čistého zisku i tržeb ve druhém čtvrtletí byl podle nich větší, než trh očekával.

"Hlavním důvodem slabší ziskovosti, než se předpokládalo, bylo přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé letošní pololetí a obchodní zajištění nákupu emisních povolenek pro celý rok s celkovým negativním dopadem do provozního zisku EBITDA ve výši 1,6 miliardy korun," uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Upozornil, že i po očištění o tento nepříznivý vliv by EBITDA vyšla jak pod očekáváním analytiků Fio banky, tak pod odhady trhu. "Provozní výsledky hospodaření tak hodnotíme jako poměrně slabé," dodal Raška.

"Zveřejněné výsledky hospodaření jsou pro nás zklamáním," doplnil analytik Komerční banky Miroslav Frayer. "Pozitivním faktorem je vyšší výroba z jaderných zdrojů, na druhou stranu přetrvávají odstávky v uhelných elektrárnách," uvedl. Z dlouhodobého pohledu podle něj analytici Komerční banky nadále předpokládají, že letošní rok je posledním rokem poklesu ziskovosti ČEZ.

To v úterý potvrdil finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Uvedl, že výsledky společnosti spadly v prvním pololetí letošního roku zřejmě na pomyslné dno. Do budoucna podle něj hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen elektřiny, které mají vliv na to, za kolik ČEZ vyrobenou elektřinu prodá.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota upozornil, že vedení ČEZ dnes nezměnilo celoroční cíle hospodaření. Firma letos očekává provozní zisk EBITDA 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard korun. "Podle reportovaných výsledků za první pololetí je tempo plnění 50,8 až 52,8 procenta u zisku EBITDA a 55,1 až 64,3 procenta u čistého zisku," dodal.

Akcie ČEZ na pražské burze dnes kolem 13.30 ztrácely proti pondělnímu závěru 1,47 procenta.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.