Lék, který jsme naordinovali Řecku, selhal. Země je předlužená, lidé platí vyšší daně, ale nemají práci, říká politolog Kulidakis

Začátkem srpna odešlo na účet řecké vlády 15 miliard eur (více než 380 miliard korun) z evropského záchranného fondu. Byly to poslední peníze, které mají Řecku pomoci z dluhové krize, do níž se země vřítila před devíti lety. Velké státní výdaje a špatná rozhodnutí předchozích vlád způsobily, že Řecko dlouhodobě nedokázalo splácet své závazky. Posledních osm let ho nad vodou drží pouze půjčky od mezinárodních věřitelů. Záchranný program nyní končí a ekonomické ukazatele naznačují, že řeckému hospodářství se daří lépe.

Tempo růstu HDP se loni poprvé od vypuknutí krize dostalo ze záporných hodnot. V posledním čtvrtletí 2017 rostla řecká ekonomika meziročně o 1,9 procenta. Poměr řeckého dluhu k HDP však i nadále zůstává nejvyšší v Evropské unii. A obyvatelé země si stěžují, že lepší výsledky ekonomiky zůstávají pouze na papíře.

Podle politologa a analytika Thomase Kulidakise nelze tvrdit, že medicína pro Řecko zabrala. "Když se podíváme na to, jak dnes Řecko po osmi letech čerpání mezinárodní finanční pomoci vypadá, můžeme říci, že program prostě selhal," říká Kulidakis, který je zároveň publicista, komentátor a působí v Českém rozhlasu.

HN: Řekům se podařilo splnit podmínky dané mezinárodními věřiteli a jejich záchranný program dnes končí. Znamená to, že je země už definitivně venku z hospodářské krize?

To bych určitě neřekl. Řecká ekonomika se za posledních deset let propadla přibližně o čtvrtinu. To se rovná stavu po menším střednědobém válečném konfliktu. Makroekonomická čísla sice vypadají lépe - HDP pomalu roste a nezaměstnanost klesá. I když se ale bavíme o poklesu nezaměstnanosti, stále se drží okolo 20 procent, a to i v době, kdy vrcholí sezonní práce. Ve srovnání s průměrem eurozóny je nezaměstnanost více než dvojnásobná. Kvůli státním dluhům nedochází k téměř žádným veřejným investicím. Podniky nevyrábějí, protože nemají komu prodávat. Je to bludný kruh.

HN: Zlepšil se díky finanční pomoci život řeckých obyvatel?

Život Řeků je velice těžký a rostoucí makroekonomická čísla se na jejich životě nijak neprojevila. Kupní síla obyvatelstva se snížila, protože klesly důchody a platy ve veřejné i soukromé sféře. Řekové dnes odvádí daleko více peněz na daních, které vláda v uplynulých letech několikrát zvyšovala. Obyvatelé si musí vystačit s méně penězi, ale jejich závazky zůstaly stejné nebo se naopak zvýšily. Většina pracovních míst v zemi padla za oběť vleklé finanční krizi. To nejvíce dopadlo na střední třídu. Lidé, kteří byli chudí, tak chudí zůstali. Bohatí převedli své majetky jinam, například si nakoupili nemovitosti v zahraničí.