Téměř polovina Čechů by chtěla pětihodinovou pracovní dobu. Pětina by ráda i maséra na pracovišti, ukazuje průzkum

Pětihodinovou pracovní dobu by v rámci svého zaměstnání ocenilo 45 procent Čechů. To ji pasuje mezi nejžádanější z netradičních benefitů, které fungují ve světě. Kratší pracovní doba by pro pětinu zaměstnanců znamenala méně stresu a přispěla by ke zvýšení pracovní pohody, vyplývá z průzkumu společnosti Up ČR mezi 525 zaměstnanci.

Po Francii či Německu dorazil tlak na kratší pracovní týden i do Česka. Odboráři chtějí prosadit zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny. V některých zahraničních firmách jdou ale ještě dále a mluví o pětihodinové pracovní době.

Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, loni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny. Odbory požadují zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. Z nedávné studie Raiffeisenbank ale vyplynulo, že úřední snížení pracovní doby není nástrojem pro snížení nezaměstnanosti, naopak může přispět k poklesu ekonomiky.

Zájem o zkrácení pracovní doby je mezi zaměstnanci podobný napříč věkovými skupinami, ocenili by ho muži i ženy. Z průzkumu dál vyplynulo, že 40 procent zaměstnanců by ocenilo jako pracovní benefit také neomezenou dovolenou.

Zkrácení pracovní doby na pět hodin loni zavedla například německá firma Rheingans Digital Enabler. Před dvěma lety k němu přistoupila americká společnost Tower Paddle Boards a zařadila se poté na seznam nejrychleji rostoucích firem ve Spojených státech. "Vedle zvýšení produktivity si firmy od podobných kroků slibují také snížení stresu zaměstnanců a zlepšení rovnováhy mezi profesním a osobním životem," uvedla ředitelka obchodu společnosti Up ČR Petra Gubíková.

Ačkoliv slaví pětihodinová pracovní doba v některých zahraničních firmách úspěchy, nelze ji uplatnit vždy a všude. Existují firmy a profese, u kterých by vyvolala spíše problémy. Odpůrci zkracování pracovní doby oponují například tím, že výrobní firmy budou muset přijmout další zaměstnance, aby plně pokryly výrobu.

Podle průzkumu ohledně dalších benefitů by například 22 procent zaměstnanců ocenilo maséra přímo na pracovišti a další by uvítali možnost využití psychologa nebo kurzy jógy. Další variantou jsou volnočasové poukázky či systémy tzv. cafeterií, které respektují individuální potřeby a zájmy zaměstnanců. V rámci nich preferují zaměstnanci ke zmírnění stresu nejvíce masáže a wellness.