Největší hrozbou pro bitcoin je nesmyslná regulace. Potřebu alternativní měny lidé pocítí až při problémech té současné, říká ekonom

Prvenství Prahy mezi světovými městy s nejvyšším počtem obchodníků přijímajících bitcoin souvisí podle hlavního ekonoma společnosti Roklen a odborníka na kryptoměny Dominika Stroukala s kladným vztahem Čechů k novým technologiím. A podpořilo to i několik dalších faktorů - v Česku vznikl první těžební pool sdružující těžaře bitcoinu na světě, hardwarová peněženka na kryptoměny, první čistě kryptoměnová kavárna nebo druhý největší výrobce kryptoměnových bankomatů. Díky špičkovým programátorům a podnikatelům se Praha stala místem řady setkání a konferencí na téma kryptoměn a jejich budoucnosti a využití.

Jedničkou v Česku je z hlediska počtu plateb bitcoiny i celkového objemu Alza.cz, která už takto prodala zboží za stovky milionů korun. Ačkoli počet obchodníků nabízejících platby bitcoinem nebo jinými kryptoměnami postupně stoupá, protože podle Stroukala je pro ně jednoduché nainstalovat další platební modul na e-shopu a platby pak za ně řeší třetí strana, lidé jimi aktuálně příliš neplatí. Vrchol byl v tomto ohledu na přelomu roku a od té doby oslovení obchodníci hlásí propad nebo vůbec žádné nákupy za bitcoiny.

Jak se vyvíjí počet plateb bitcoinem celosvětově? Je možné pozorovat, že po propadu cen se jím i ve světě platí méně?

Pozorujeme to nejen u obchodníků, ale je to vidět i na blockchainu a vývoji počtu transakcí, které klesly i celosvětově. Dnes jsou přitom poplatky mnohem nižší, než byly na přelomu roku. Je to fenomén napříč celým světem. Je vidět, že počet transakcí během jednoho dne letos poprvé výrazně na delší dobu klesl. Vzhledem k povaze bitcoinu není možné říct, kde se transakce odehrávají, takže nevíme, jestli někde užívání kleslo více než třeba u nás. Domnívám se, že spíše než o propad jde o návrat do "normálu", jelikož konec loňského roku byl neuvěřitelně nafouknutý. Lidé se snažili v panice dokoupit, aby jim neujel vlak. Fundamentálně se toho ale moc nezměnilo, naopak bitcoin zažíval relativně špatné období, kdy jeho podíl na celém trhu kryptoměn klesal, významná část těžařů odešla ke konkurenčnímu klonu bitcoinu, rostly transakční poplatky. Pokud jsme nyní v počtu transakcí na úrovni roku 2016, tak tomu i odpovídá vývoj ekosystému, celé té infrastruktury kolem. Podobně se to nakonec stalo už v roce 2011 a 2013. Platby ale rozhodně nezamrzly. Dvě stě tisíc tisíc transakcí denně je čtyřikrát více než před pouhými pěti lety.

Je podle vás psychologie držitelů kryptoměn hlavním důvodem, proč platby zamrzly?

Na konci loňského roku, obzvlášť když se k tomu přidají Vánoce, lidé bitcoiny utráceli rádi, protože výrazně stouply na ceně. Měli pocit, že když jim vzrostl z ceny třeba dvacet tisíc na 250 tisíc, tak bylo jednoduché si za ty vydělané peníze něco koupit. Část z nich ho prodala, což víme, protože i díky tomu, jak se jich lidé zbavovali na přelomu roku, když byly ceny nejvýše, tak následně těmi výprodeji začala cena padat. Je pravda, že spousta lidí nechce zopakovat chybu těch, kteří prodali své bitcoiny po propadech v roce 2011 a 2014. Doufají, že bitcoin ještě neřekl poslední slovo, a tak na svých kryptoměnách sedí a čekají, až se cena opět vyšplhá nahoru.

Co se týká přijímání plateb v bitcoinech obchodníky, řada z nich využívá služeb třetích stran tím, že si jen nainstalují aplikaci. Jak to celé zjednodušeně funguje?

Velká část e-shopů jede na standardizovaných službách, které si člověk koupí a nainstaluje. A do těchto e-shopů se dají nainstalovat moduly pro různé typy plateb, ať už přes PayPal, kreditní karty nebo kryptoměny. Stačí jedno tlačítko a člověku se na e-shopu zobrazí možnost platit kryptoměnami. Je to služba třetí strany, v pozadí systému napíšu číslo účtu a tato služba pro každou platbu vygeneruje adresu, na kterou se zasílají bitcoiny. Obchodník o ničem neví, jen mu jednou za čas podle nastavení přijdou české koruny za služby v zaplacené ceně minus poplatky, což dělá třeba procento nebo dvě. Vydá doklad v českých korunách a přijdou mu koruny, převody bitcoinů řeší třetí strana a obchodník s nimi nemusí přijít do styku. Jsou ale i obchodníci, kteří si bitcoiny nechávají, což je ale účetně trochu náročnější. I když ne moc. Přepočte se to podle kurzu, a pokud pak cena ještě vzroste, tak se to daní 15 procenty z kapitálového zisku.

Nefunguje možnost platit bitcoinem v ČR spíše jako marketingový nástroj?

Bitcoin je pro obchodníky ve stabilních zemích, jako je Česká republika, určitě prvotně marketing a často i snaha prezentovat filozofický postoj ke stavu současného bankovnictví a peněz obecně. Česká koruna nezažívá žádné zásadní turbulence, jako je tomu například ve Venezuele, kde řada lidí přechází na kryptoměny z nutnosti. Za určitých podmínek ale může být platba kryptoměnami pro obchodníky i výhodnější než pomocí platebních karet, jejichž vydavatelům musí odvádět část příjmů. Skutečnou potřebu alternativních peněz lidé ale pocítí teprve při problémech těch současných.

Co aktuálně nejvíce ovlivňuje cenu bitcoinu?

Jediné, co je u bitcoinu důležité, je poptávka – to je vše, na čem to stojí a běží. To, že se objeví spekulativní bublina, tomu se nevyhne žádný trh. Teď se pohybujeme někde na úrovni roku 2016, co se týká objemu transakcí, a celkem to odpovídá realitě. I tak šel za poslední dva roky vývoj hodně dopředu. Když se člověk podívá na bitcoin v roce 2011 nebo 2013, tak se toho šíleně změnilo. V roce 2013 jsem o bitcoinu napsal knížku a poté, co se ceny propadly, se nakonec nevydala. Já ji dal do šuplíku a v roce 2015 ji opět vyndal s tím, že ji přepíšu a vydám na vlastní náklad. Neříkám to, abych se chlubil knížkou, ale spíš jako doklad toho, že jsem měl krásnou příležitost si uvědomit, jak moc se toho za ty dva roky změnilo. Zatímco v roce 2013 jsem psal, že možná vzniknou bitcoinmaty, v roce 2015 jsem psal, že už jich v ČR máme hodně. Když mi v roce 2018 vyšlo druhé vydání, tak už jsem nepsal, že není jednoduché kryptoměny uložit, protože dnes už jsou na trhu hardwarové kryptopeněženky, není to žádný problém a vzniká už mezi nimi konkurence. Vše se strašně rychle skokově mění, před dvěma lety to byl jiný svět.

Dá se alespoň hrubě odhadnout, kolik lidí v Česku vlastní nějaké kryptoměny? Případně kolik lidí v ČR těží bitcoin nebo denně obchoduje na trzích s kryptoměnami?

Na to jsou velmi hrubé odhady – na celém světě se počítá se střední hodnotou kolem půl procenta lidí vlastnících kryptoměny. V Česku se tak můžeme bavit asi o sto tisíci lidech. Počet lidí, kteří bitcoin těží, se zjistit nedá, ale třeba denních obchodníků v ČR může být podle různých facebookových skupin řekněme pět tisíc.