Česko euro potřebuje, aby získalo společnou měnu s Německem. Korunu by mělo prověřit v testu stability, říká Švejnar

Česká vláda by měla začít připravovat přechod na euro tím, že by dala korunu do dvouletého směnného mechanismu ERM II, který eurozóna vyžaduje coby test stability měny. V rozhovoru pro HN to řekl Jan Švejnar, ekonom a profesor působící v USA na prestižní Kolumbijské univerzitě.

"Pro Českou republiku je dobré být v kterékoli měnové unii, ve které je Německo, protože s ním tato země tolik obchoduje," řekl Švejnar. Podle něj sice problémy Itálie ohrožují jednotu eurozóny a Česko proto nemusí se vstupem pospíchat, mělo by ale být na vstup připravené. "Můžeme postupně vstoupit do systému ERM II a po dvou letech se definitivně rozhodnout. Mělo by se mluvit o tom, že je pro nás výhodnější být v eurozóně, ve které je Německo, než nebýt. Také jsme de facto už silně euroizovaná ekonomika. Většina transakcí u velkých společností se už odehrává v euru," řekl Švejnar.

Česko by už letos mělo podle ministerstva financí splnit hlavní maastrichtská kritéria - tedy držet pod kontrolou inflaci, veřejné finance a dluh a mít úrokové sazby blízko sazbám v eurozóně. Další podmínkou jsou úspěšně udržet dva roky tuzemskou měnu v jakémsi "předpokoji eura" - mechanismu směnných kurzů ERM II. To znamená, že koruna se v tomto období nevychýlí o více než 15 procent nad nebo pod stanovený středový kurz. Smyslem tohoto dvouletého testu je prokázat, že měna je dostatečně stabilní.

Americký technologický index Nasdaq poprvé stoupl nad 8000 bodů. Akcie posilují díky dohodě mezi USA a Mexikem

28. 8. 2018 ▪ 2 min. čtení

Švejnar také řekl, že kromě vstupu do eurozóny by vláda měla rovněž usilovat o to, aby Česká republika, coby středně velká evropská země, měla větší vliv jak v EU, tak ve světových finančních institucích. "Doposud jsme hráli velice pasivní roli, ani ne druhé housle. Nemáme dost lidí na vysokých postech v unii. Nemáme je ani ve Světové bance nebo Mezinárodním měnovém fondu. Musíme si přiznat, že pokud se v Bruselu jedná bez nás, tak je to naše chyba," řekl ekonom.

HN: Ekonomický boom v České republice naráží na strop nedostatku pracovních sil a očekává se, že tempo růstu loni kulminovalo. Čeká české hospodářství tedy ještě pár let pomalejšího růstu, nebo spíš přechod do recese?

Bude hodně záležet na vnější ekonomické situaci, na tom, zda Evropa, zvláště Německo, poroste. Situace je nejistá, ale ekonomika světová i německá mohou růst pořád poměrně rychle. Pak jsou tu faktory vnitřní, například rozpočtová politika vlády. Můj názor je, že pro to, abychom růst podpořili, bychom měli silně investovat a využít k tomu evropských dotací. Investice by měly být efektivní a jít hlavně do infrastruktury, protože to bude stimulovat ekonomický růst a zvýšení produktivity.

Velké varování například vidím v nedávné zprávě, že vlak z Vídně do Berlína jede rychleji, když se vyhne České republice, ačkoli to samozřejmě není kratší cesta. Jestli někdo potřebuje důkaz, že naše infrastruktura potřebuje zlepšit, tak tady ho má.