Jak se žilo za první republiky: Spočítejte si, jakou byste měli mzdu a co byste si za ni mohli koupit

Zhruba o tunu chleba a skoro o tisíc piv měsíčně více si dnes může koupit v Česku člověk s průměrnou měsíční mzdou než prvorepublikový dělník v roce 1921. Vyplývá to alespoň z dostupných statistik. Jak byste z tohoto srovnání vyšli se svým současným příjmem vy, si můžete spočítat v kalkulačce pod tímto článkem.

Ceny zboží a tím i životní úroveň se během trvání první republiky výrazně měnily. Jejich vývoj poznamenaly dva zásadní zlomy. Jednak doznění vlivu 1. světové války na československé hospodářství a jednak hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let minulého století.

V prvním případě se zastavil strmý růst cen základních a bylo například možné v roce 1921 ukončit přídělový systém. Ve stejném období dosáhly svého prvorepublikového vrcholu také mzdy. V dalších několika letech jak příjmy, tak výdaje domácností za běžné životní potřeby poměrně rychle klesaly. Přičemž pokles cen byl ve srovnání se snižováním mezd znatelně nižší a životní úroveň většiny obyvatel tak spíše rostla.

Od poloviny 20. let nastává období relativní stability a mírného růstu cen i mezd. To je ukončeno až začátkem již zmíněné světové hospodářské krize v roce 1929 a letech následujících, která tehdejší československou ekonomiku zasáhla velmi silně. S tím přichází opět výrazný pokles obou ukazatelů. Životní úroveň navíc negativně ovlivňuje vysoká nezaměstnanost. Po odeznění krize již ceny ani mzdy nezaznamenávají větší růst ani propad a jsou poměrně stabilní až do zániku první republiky v roce 1938.

Poměrně zajímavý je rozdíl ve vývoji cen u jednotlivých druhů zboží. Velice citlivě na ekonomický vývoj reagovaly například ceny chleba, mléka a masa. Naopak vůči změnám odolné bylo za celou prvorepublikovou éru pivo, stejně jako máslo a vejce.